Židé žijí v Belgii téměř 2000 let a například Antverpy byly nazývány Jeruzalémem severu. Tato země pro Židy bývala vždy bezpečná. Nyní už to neplatí. Mnozí Židé po teroristických útocích v Evropě odcházejí do Izraele a Spojených států. Někteří z atentátníků z Paříže pocházeli z Belgie a vedle jejich radikalismu je jim vlastní antisemitismus, tedy nenávist vůči Židům. V sérii rozhovorů pro CBN News ještě před masakrem v Paříži zdejší Židé konstatovali, že se v Belgii ještě stále dá bezpečné žít, ale nebezpečí je všudypřítomné. „Idylické roky jsou nenávratně pryč. Jdete do obchodu s potravinami a najednou po vás může někdo začít střílet. To samé se může stát při návštěvě muzea nebo divadla,“ říká židovský představitel a lingvista Julien Klener.
Klener se narodil před druhou větovou válkou a v době holocaustu se musel skrývat. Polovina belgických Židů byla tehdy poslána do nacistických vyhlazovacích táborů. Po tolika letech musí čelit nebezpečí znovu. „Jak je možné, že ani šoa nebyla schopna zbavit lidi nenávisti vůči Židům? Je to, že tyto otřesné historické události mizí v zapomnění? Co jsem udělal tak špatného, abych si tohle zasloužil?“ podivuje se Klener. Nebezpečí čelí Židé především ve školách, synagogách a dalších veřejných místech, kde se společně shromažďují. Své o tom ví vedoucí židovských studií na židovské škole Tachkemoni v Antverpách Michael Greenberg. „Pokud si myslíme, že jim venku hrozí nebezpečí, tak je necháme uvnitř školy klidně po celý den.“
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Rabín Shimon Lasker působící v bruselské synagoze Beth Chabad naopak tvrdí, že zprávy o narůstajícím antisemitismu jsou poněkud přehnané. Židovské symboly ovšem přesto z „jeho“ synagogy z obav před vandaly zmizely. Přesto si nemůže Lasker na nová opatření zvyknout. „Uprostřed modliteb přišli židovští bezpečnostní experti a nabádali nás, abychom při cestě domů nešli ve skupinách a nedávali příliš okolí najevo, že jsme Židé. Dovedete si to představit? O těchto věcech máme uvažovat, když jdeme po ulici?“ nevěřícně opakuje Lasker s odkazem na nedávný útok nožem proti Belgičanovi židovského původu přímo na ulici.
„V současné době čelíme antisemitismu z řad levice a extrémní levice, přičemž oni to sami nazývají antisionismem. Stejně tak jsou Židé ohrožováni antisemitismem ze strany Arabů a muslimů. Bohužel vláda dělá jen velmi málo proto, aby antisemitismus zastavila. Vidíte to ve školách, na ulicích a prakticky se tato negativní záležitost stala nedílnou součástí našich životů,“ konstatuje se značným pohoršením poslankyně regionálního parlamentu v Bruselu Viviane Teitelbaumová. Předseda Židovského kongresu v Belgii Serge Rozen se rovněž obává nárůstu antisemitismu, ale srovnávat dnešní situaci s obdobím před nástupem hitlerovského Německa je dle jeho názoru nepřesné. „Hlavní proud společnosti nás na rozdíl od těch dob podporuje a respektuje. Stejně jako úřady a politici.“
Belgičtí Židé doufají, že se současná situace zlepší, protože ze země odcházet nechtějí. Někteří z nich se však v době masivního příchodu muslimů z Blízkého východu obávají, že společně s uprchlíky se na kontinent dostanou i jejich konflikty. „Poselství, které s sebou přinášejí, nehlásá lásku či společné soužití. Jejich poselstvím je zabíjení Židů,“ tvrdí do minulého roku senátor Jacques Brotchi. Myšlenky na odchod ze země ovšem nejsou ojedinělé a dle rabína Laskera se jimi zaobírá spousta členů komunity. „Začínáme se ptát sami sebe, jestli máme v Belgii nějakou budoucnost. Pro stále větší počet z nás zní odpověď ne. Jak můžeme mluvit o nějaké bezpečnosti, když posíláme své děti do školy v Bruselu nebo Antverpách a vidíme tam zasahující výsadkáře?“ říká Lasker. Poslankyně Teitelbaumová je přesvědčena, že Belgie musí bojovat za to, aby zdejší židovská komunita zemi neopustila. „Demokracie, která nedokáže ochránit své minority, přestává být demokracií.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
