O Siwiecově tragickém konci se začalo otevřeně mluvit až po pádu komunismu. V roce 1991 o něm režisér Maciej Drygas natočil dokument, v němž použil i do té doby utajené záběry Siwiecova činu, které pořídil kameraman filmového týdeníku.
V roce 2001 Siwiecovi prezident Václav Havel posmrtně udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka prvního stupně. O dva roky později Siwiecova rodina odmítla přijmout státní vyznamenání od polského prezidenta Aleksandra Kwasniewského z postkomunistické strany Svaz demokratické levice. Od roku 2009 nese jeho jméno bývalá Havelkova ulice na pražském Žižkově a před Ústavem pro studium totalitních režimů, který v ulici sídlí, byl také odhalen obelisk věnovaný Siwiecově památce.
Siwiecovo upálení na protest proti okupaci Československa je i jednou z historických událostí, které ohraničily současný projekt Polského institutu v Praze s názvem sPOLeCZně. Koná se od čtvrtku a do příštího týdne nabízí sérii kulturních akcí, diskusí nebo konferencí o česko-polských vztazích a historických okamžicích, které oba národy spojovaly během stovky let, které uplynuly od vzniku jejich moderních států v roce 1918.
Závěr festivalu připadá na 15. září, kdy v roce 1918 v newyorské Carnegie Hall vystoupili pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a pozdější polský premiér Ignacy Jan Paderewski, kteří se společně zasazovali o samostatnost národů střední Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
