Nepřijetí pozměňovacího návrhu by znamenalo pat. V červenci letošního roku totiž rozhodl Ústavní soud, že klient zkrachovalé cestovní kanceláře má právo na plné vrácení prostředků – i nad  limit sjednaný pojišťovnou. Novela zákona, která přišla ze Sněmovny, toto neřešila. „Není sporu o tom, že je správné, aby měl klient cestovní kanceláře v případě jejího krachu právo na úhradu veškerých nároků. Za nevhodné ale považuji, aby stát transponoval směrnici takovým způsobem, že za krach cestovní kanceláře budou odpovídat pojišťovny.

Správným řešením je vznik garančního fondu, do kterého si budou přispívat cestovní kanceláře, aby pro případ úpadku pokryly klientům jejich nároky. Zrušení zájezdů a krach cestovních kanceláří by dopadlo i na zákazníky a stát,“ odůvodnil svůj pozměňovací návrh Valenta. Podle něho bez tohoto návrhu reálně hrozilo, že pojišťovny budou hromadně vypovídat pojistné smlouvy s cestovními kancelářemi. „Ty by pak zkrachovaly či přesunuly svá sídla do zahraničí, což by se dalo považovat s ohledem na jejich možnosti za velmi reálné. U nás by přišlo o práci mnoho lidí a veřejné příjmy by poklesly o miliardy,“ řekl Parlamentním listům Valenta.