Britský ministr financí George Osborne se rozhodl, že pro to, aby se Británie vyrovnala s následky Brexitu, bude třeba snížit korporátní daně pod 15 %. Tím chce podpořit zájem o investice v zemi, i když ta již nebude součástí Evropské unie. Jedná se údajně o součást pětibodového plánu na „vdechnutí života britské ekonomice“, čímž chce předejít hrozící recesi.
„Musíme se soustředit na horizont a na cestu před námi a z toho, co nám osud připravil, vytěžit co nejvíc,“ řekl Osborne s tím, že Británii čekají „velmi náročné časy“.
Součástí plánu je mimo jiné i zvýšení investic v Číně a důraz na udržení finanční stability. „Vláda musí zajistit fiskální důvěryhodnost, tudíž budeme nadále k rozpočtu přistupovat přísně, ale musíme být realističtí v možnosti dosáhnout přebytku koncem desetiletí,“ řekl.
Ačkoliv Osborne údajně nemá ambice stát se předsedou Konzervativní strany, chce hrát vedoucí roli v ekonomické budoucnosti země.
Než však může vůbec Británie opustit Evropskou unii, musí mít funkční vládu, protože jen ta může odsouhlasit přistoupení k článku 50 Lisabonské smlouvy. Teprve na základě tohoto článku může Británie přistoupit k procesu vystoupení, který potrvá dva roky, po něž bude země stále členem Unie. Během těchto dvou let bude probíhat jednání o podmínkách procesu. Začít je může jen premiér, David Cameron však uvedl, že tuto zodpovědnost by měl nést jeho nástupce.
Britská politická scéna je ale po referendu v troskách. Odstoupil premiér, odstoupila i hlavní tvář Brexitu a teď již i bývalý předseda strany UKIP Nigel Farage. Bývalý starosta Londýna a nejsilnější hlas kampaně za vystoupení z EU Boris Johnson po svém vítězství uvedl, že nehodlá kandidovat na premiéra, a šéf opozičních labouristů je pravidelně vyzýván, aby odstoupil, protože jej mnozí viní za výsledek referenda, ačkoliv sám byl součástí kampaně za setrvání v Unii.
Bývalý předseda Liberálních demokratů Nick Clegg tedy rovnou volá po parlamentních volbách, bez nichž nelze mít fungující vládu. „Kdo by si to pomyslel? Konzervativní strana, strana kontinuity a tradice, je nyní příčinou největší ústavní krize moderní doby,“ napsal ve svém komentáři na The Guardian.
„Vláda nejenže pozbyla vedení, nemá ani plán, konsenzus a nejmenší ponětí o tom, co do budoucna chce. Jediné, na čem se shodne, je, že Velká Británie by měla vystoupit z EU. Ale jak, kde a proč zůstává nezodpovězeno,“ napsal Clegg. Zčásti viní „neomluvitelný cynismus“ kampaně za Brexit, která nikomu neřekla, co a jak vlastně lidi v případě vystoupení čeká. Problémem je ale i skutečnost, že každý vlivný stoupenec Brexitu ho chtěl dosáhnout z jiných důvodů. Jedni se chtěli zbavit regulací, ministr spravedlnosti Michael Gove bojoval proti imigraci a Johnson chtěl Británii otevřít světu.
„Vysilující koktejl pýchy, neschopnosti a nečestnosti musí být překonán, pokud se má země posunout dopředu. Proto je třeba udělat následující,“ napsal Clegg a předložil návrh, podle kterého by každý kandidát na předsedu konzervativců měl mít jasnou vizi, co plánuje pro budoucnost země, a lidé si jej následně musejí zvolit v řádných volbách a až tito nově zvolení politici budou mít opravdový mandát lidu k ujednání všech podmínek vystoupení z EU. A teprve až poté může Británie přistoupit k článku 50 Lisabonské smlouvy.
Cleggův názor částečně sdílí i právní firma Mishcon de Reya, která hrozí žalovat britskou vládu, pokud by chtěla při vystoupení z EU postupovat v rozporu s britským právem.
„Výsledky referenda nezpochybňujeme, ale musíme postupovat podle britských zákonů, abychom na jeho základě mohli jednat. Samotný výstup referenda není právně závazný a je protizákonné pro současného či budoucího premiéra přistoupit k článku 50 bez předchozího souhlasu parlamentu,“ řekl partner firmy Kasra Nouroozi.
„Musíme zajistit, že je to všechno provedeno řádně ve prospěch všech občanů Velké Británie. K článku 50 se prostě nelze odvolat bez řádné debaty a hlasování v parlamentu. Každý v Británii potřebuje, aby vláda postupovala podle správného ústavního procesu a umožnila parlamentu plnit svou demokratickou povinnost, kterou je vzít v potaz výsledky referenda spolu s jinými faktory a učinit konečné rozhodnutí,“ dodal Nouroozi.
Ačkoliv dělá současná situace mnoha Britům vrásky na čele, v Číně se radují. Náhlý pád libry totiž umožnil Číňanům vyrazit nakupovat. „Moje první myšlenka po Brexitu byla, že zítra začínají slevy v Harrods,“ prohlásila na čínské alternativě Twitteru Weibo jedna stoupenkyně Brexitu.
Čínské noviny oslavují výsledky referenda a zdůrazňují klesající libru. Některé dokonce rovnou přepočítávají konkrétní slevy rovnou na čínské jüany. Státní Global Times zveřejňují i komentáře občanů. „Koupím si kabelku od Louis Vuittona, jakmile zase klesne kurz,“ údajně řekla pětadvacetiletá nákupčí.
Radost mají i čínští turisté, kteří po výsledcích referenda začali hojně vyhledávat dovolené právě v Británii. Slavili však také studenti, kterým rázem klesli náklady na univerzitní život. Studentka Cardiff University Qu Xinyi údajně uvedla, že Brexit jí za poplatky na studiu ušetřil 20 tisíc jüanů, v přepočtu přes 70 tisíc korun.
Psali jsme:
autor: spa
