Jan Čulík přivítal před kamerami serveru Britské listy Kirsten McMullanovou – pedagožku, která si položila otázku, jak české školství formuje celospolečenské nálady v této zemi. Při psaní své doktorandské práce na toto téma hovořila s celou řadou Čechů, kteří tady chodili do školy, hovořila s učiteli a studovala učebnice, které se u nás používají – především pro výuku dějepisu a občanské výchovy.
Dospěla k závěru, že Čechy, Moravany a Slezany spojuje pocit sdílené historie. McMullanová je však toho názoru, že jde do značné míry o umělý konstrukt. „Lidé mají pocit sdílené historie, která je spojuje. Já si opravdu myslím, že to je uměle vytvořené. Lidé, kteří potřebují mít silněji vyjadřovanou totožnost, něco co jim bylo falešně, nebo možná ne falešně, ale náhodně vnuceno, ti jsou často hodně nekritičtí vůči své národní identitě, která jim byla vložena na bedra,“ podotkla dáma. Vede to k tomu, že Češi, Moravané a Slezané nejou vůči své národní totožnosti tak kritičtí, jak by asi měli být.
V rozhovoru však dáma také přiznala, že české školství se jí jeví jako méně nacionalistické než skotské školství. Skotům prý schází vlastní jazyk, tak si identitu vštěpují jinak, zatímco u Čechů je jazyk důležitým jednotícím prvkem.
V rozhovoru došlo i na zastupování příslušníků menšin v českých učebnicích. Dokumenty ministerstva školství podle dámy stanoví, že se v učebnicích má hovořit o Romech, Židech a Němcích. Tak se třeba v učebnici občanské výchovy pro 8. třídu hovoří o diskriminaci Romů v Česku. Problém je ovšem v tom, že tomuto problému jsou věnovány toliko dvě stránky, což je strašně málo. Na většině míst v učebnicích jsou naopak příslušníci většinové společnosti vykreslováni jako oběti. Jako oběť možné diskriminace je žákům předložen Čech pracující ve Vídni, a ne Rom pracující v některém českém městě. A to je ten problém.
Menšiny jsou prý v českých učebnicích vykresleny tak, že je jejich osudem zůstat menšinami a nevystupovat z jistého omezeného okruhu. Většinová společnost přijme příslušníka menšiny jen tehdy, když si tento příslušník uvědomí, kde je jeho místo a nesnaží se více integrovat.
„Vědomí, že nám škodí, když nemáme v učebnicích zastoupeny lidi z jiných kultur, není součástí zdejšího kulturního narativu,“ poznamenala McMullanová na adresu Čechů. „To neustále posiluje tu představu, že česká kultura je homogenní, česky mluvící a že Češi mají jakousi svou sdílenou historii, do které nikdo jiný nepatří,“ kritizovala dál dáma Čechy. Příliš silná vazba na národní identitu vede lidi zkrátka k tomu, že lidé nechtějí do svého středu přijímat někoho, kdo se nějak odlišuje. „Svět je přitom hodně různorodý a my to musíme stále více akceptovat,“ apelovala na Čechy dáma.
„Važte si své kultury, zpívejte národní písně, ale nezakládejte na tom politiku,“ požádala McMullanová Čechy na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
