V úterý se v Evropském parlamentu řešila otázka vytvoření Evropské obranné unie. Členové parlamentu přišli s návrhem na vyčlenění 2 % z HDP jednotlivých členských států, které by byly použity na zformování mezinárodních vojsk a vytvoření evropského generálního štábu. Evropské unii by to umožnilo vojensky zasahovat tam, kde se NATO angažovat nehodlá.

„Naše Unie není v současném stavu schopná čelit vojenským výzvám. V posledních třiceti letech většina členských států své obranné rozpočty postupně snižovala, což vedlo ke snižování obranyschopnosti. Z tohoto důvodu je Evropská unie nucena spoléhat na vojenskou obranu ze strany Severoatlantické aliance,“ uvedl v pondělí zpravodaj z Evropského parlamentu a bývalý ministr zahraničí Estonska Urmas Paet. „Čas na vytvoření společné evropské obranné politiky již nastal,“ dodal tvůrce návrhu.

Paet svůj plán odůvodnil slovy, že se Evropa v současné době nachází ve velmi složité bezpečnostní situaci, která se rok od roku zhoršuje, a to zejména kvůli nárůstu terorismu, hybridních a kybernetických útoků a energetické závislosti. „S těmito problémy se členské státy samy vyrovnat nedokážou,“ uvádí se v rezoluci o Evropské obranné unii, která byla v úterý schválena v poměru 369 proti 255 hlasům.

Rezoluce žádá Evropskou radu, aby se ujala programu na vytvoření „společné unijní obranné politiky a poskytla potřebné finanční zdroje k implementaci plánu“, píše se na stránkách Evropského parlamentu.

Členové Evropského parlamentu, kteří se postavili za přijetí návrhu, zdůrazňují, že jakákoli nově vytvořená evropská vojenská struktura musí plně spolupracovat se Severoatlantickou aliancí. „Nicméně EU by měla být zároveň schopná jednat nezávisle v případech, kdy se NATO nebude ochotné ujmout vedení.“