Budeme chodit k referendu? Pondělní jednání vlády ledacos naznačí

12.07.2015 12:48

Vláda v pondělí projedná návrh ústavního zákona o celostátním referendu. To by se v budoucnu mohlo vyhlásit tehdy, pokud by o to stálo aspoň čtvrt milionu lidí a podepsalo by kvůli tomu petici. Některá ministerstva a ombudsmanka Anna Šabatová mají k návrhu výhrady. Podle veřejné ochránkyně práv by mělo stačit 100.000 podpisů.

Budeme chodit k referendu? Pondělní jednání vlády ledacos naznačí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Dienstbier

Předložit zákon o referendu si vláda předsevzala ve svém programovém prohlášení. Návrh připravil loni ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Připomínky mohla ministerstva a další instituce podávat do začátku loňského října. Koncem letošního června normu schválila legislativní rada vlády.

Podle návrhu ústavního zákona je v referendu možné rozhodovat o "věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu". Nemělo by se dát zasahovat do základních práv a svobod, státního rozpočtu, daní, náležitostí demokratického státu, mezinárodních závazků, jmenování a odvolávání lidí do různých funkcí či určitých povinností a práv. Plebiscitem není také možné přijímat zákony. Otázka by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět "ano" či "ne", dotazů by mohlo být víc.

Návrh na konání referenda by mohli podat občané ČR nad 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250.000 českých občanů nad 18 let. Referendum by měl vyhlašovat prezident. Rozhodnutí by se přijalo, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat.

Třípětinová podpora v obou komorách Parlamentu

"Rozhodnutí přijaté v referendu má sílu zákona," stojí v návrhu normy. Kabinet by musel předložit návrh, který by závěr referenda naplnil. Parlament by záměr sice nemusel povinně schválit, nesměl by ale přijmout zákon nebo usnesení proti výsledku plebiscitu.

Referendum ve stejné věci by se mohlo konat nejdřív po třech letech od oznámení výsledku a současně po skončení volebního období Sněmovny.

K návrhu měli některé výhrady vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) či ministerstvo zemědělství. Podle ombudsmanky by mělo k vyhlášení stačit 100.000 podpisů. Autoři s tím nesouhlasí. Podle nich vyšší počet zamezí nadměrnému užívání tohoto způsobu rozhodování, přikročí se k němu jen v naléhavých otázkách.

Celostátní referendum se v Česku konalo v roce 2003. Češi a Češky v něm rozhodovali o připojení země k EU. Výdaje tehdy činily asi 401,6 milionu korun.

Pokud vláda nová pravidla schválí, bude pro ně muset najít v obou komorách Parlamentu potřebnou třípětinovou podporu. Bez hlasů opozice ji mít nebude. Zavedení referenda podporují opoziční komunisté nebo současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jzd, čtk

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Magdo Vášáryová, tak se vám to líbí?“ Ivan Vyskočil se neudržel. Účtuje za Fica

5:00 „Magdo Vášáryová, tak se vám to líbí?“ Ivan Vyskočil se neudržel. Účtuje za Fica

NEDĚLNÍ RÁNO S IVANEM VYSKOČILEM „Atentát na slovenského premiéra. Šokující zpráva! Média podsouvají…