„Já mám obavu, že Evropa není dostatečně připravená. Už jenom proto, že vedení EU, resp. její manažerské struktury reagují s obrovským zpožděním,“ posteskl si Babišův poslanec. I my jsme sice součástí EU, ale klíčová rozhodnutí nepadají u nás.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.
Hosté se shodli na tom, že lodě by vůbec neměly ze severní Afriky vyjíždět. „Pokud už se uprchlíci dostanou na lodě a pak na moře, už je pozdě,“ doplnil Rais. Proto bychom měli pomáhat státům na severu Afriky v rozvoji. Pořád nás to vyjde levněji než péče o migranty na našem území.
Langšádlová v této souvislosti připomněla, že EU už jedná s libyjskou vládou, a to je třeba ocenit. Pokud jde o dohodu s Tureckem, ta nám podle Langšádlové měla získat čas. „Čas, v němž musíme dostat vlastní hranice pod kontrolu,“ zdůraznila dáma. Turecko prý této situace zneužívá a my se na něj nesmíme spoléhat. V obecné rovině ocenila, že česká vláda postupuje racionálně v migrační krizi. „Pokud tedy pomineme určité excesy, jako např., s politováním musím říci, u našeho pana předsedy,“ zaznělo z úst Langšádlové, která se přitom významně dívala na Raise. „Pan místopředseda vlády si ne vždy uvědomuje ty evropské souvislosti,“ prohlásila Langšádlová.
Mgr. Helena Langšádlová
Poslanec za hnutí ANO znovu připomněl, že k vyjednávání jsou vždy potřeba alespoň dvě strany. „Víte, ono jde o vyjednávání dvou stran, takže je zase otázka, co dělají ty manažerské evropské elity,“ řekl Rais. Pokud jde o kritiku Andreje Babiše, je to prý věc k diskusi, ale předseda hnutí ANO navrhuje zřízení migračních táborů mimo hranice Evropy a prověřování uprchlíků v těchto táborech, což podporuje i TOP 09. Langšádlová to potvrdila.
Jde o bytí a nebytí EU
Komentář k tématu přidal politický geograf Karel Drbohlav. Jižní proud migrační krize ovlivňuje situace v Libyi a Tunisku. Pokud se zklidní situace v Libyi či Sýrii, může se zklidnit migrační krize, ale není to všespásné. Migrační krize je totiž způsobena i klimatickými změnami, populačním boomem a dalšími faktory. A EU je podle názoru odborníka příliš ambiciózní, pokud věří, že dokáže všechny tyto faktory vyřešit.
Pokud vůbec má být svět úspěšný v řešení těchto problémů, musí spolupracovat. Platí to i o Evropské unii. „Jestliže se jednotlivé státy rozhodnou, že si budou krizi řešit po svém, což se do značné míry děje, jen těžko uspějeme. Domnívám se, že tady jde o bytí a nebytí EU,“ věří Drbohlav. Mohlo by to skončit tím, že se zrodí menší evropská uskupení.
Odborník ovšem upozornil i na rizika integrace uprchlíků do evropské společnosti. Tady bychom prý měli být vděčnější za ekonomické migranty než za jiné. „Velmi dobrým vstupem do dobré integrace je vstup na trh práce. A to se u této skupiny, kde nepřevažují ekonomičtí migranti, ukazuje jako problém,“ varoval host.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
