Adlerová vylíčila, že jí trvalo roky přijít na to, co se s ní děje, v době normalizace však nedokázala na své problémy dostat odpovědi, a tak se rozhodla vše tajit. „Cítila jsem, že je něco špatně, něco, co bych měla tajit, a říkala jsem si, že to možná časem přejde,“ řekla.

S mužským tělem se tak roky snažila vyrovnat. „Takže jsem třeba dělala různé mužské sporty, byla jsem mistr republiky ve veslování v juniorské kategorii. Snažila jsem se a nevěděla jsem, co se se mnou děje,“ podotkla s tím, že změnou byla až 90. léta a rozšíření internetu, na němž nalezla, že její rozpor není ničí ojedinělým a s tím, co cítila, bojuje množství lidí.

O změně pohlaví tehdy Adlerová sice přemýšlela, první to však touto cestou řešit nechtěla. Rozhodnutí přišlo až o dost později, kdy se rozhodla vyhledat lékařskou pomoc. „Zjistila jsem, že nemůžu dál, že nemůžu žít dva oddělené životy, a začala jsem chodit k doktorce Fifkové a s ní jsem začala svůj problém řešit. Postupně jsme došli k tomu, že se jedná o transsexualitu, o poměrně jasnou a popsanou diagnózu, takže jsem se rozhodla pro hormonální terapii, a následně pro změnu pohlaví,“ popsala, kdy padlo rozhodnutí.