Na začátku rozhovoru se mluvilo o výročí konce druhé světové války a o tom, zda nám nyní nehrozí nějaký válečný konflikt. „Jako dítě jsem se obával Německa, z té strany již dávno nic nehrozí. Jako dospělý jedinec jsem naplno zažil válečný útok Sovětského svazu, tedy Ruska, a odtud je teď nebezpečí velké,“ uvedl.

Část české společnosti minimálně smýšlením kolaborovala s okupanty celých 40 let

Na otázku redaktorky Jany Machalické, jak je možné, že část české politické reprezentace takové nebezpečí ignoruje, když například Poláci vidí ruský imperialismus jasně, odpověděl: „V Polsku to bylo vždycky jasně vyhraněné. Básník Cyprian Norwid napsal, že krvavé povstání proti Rusům každých pětadvacet let je tradicí polské společnosti,“ konstatoval s tím, že u nás byla společnost rozdělena. Jedna část podle něj minimálně svým smýšlením kolaborovala s okupanty, a to ne dvacet, ale celých čtyřicet let. „Ruský vliv tady byl silný už od roku 1948. I když tu nebyli vojensky přítomni, naši společnost manipulovali skrze policejní a vojenské poradce,“ vysvětlil svůj názor na tento problém s tím, že v současnosti jde tedy pouze o pokračování vnitřního konfliktu společnosti, který ještě nebyl zažehnán.

Otec musel splácet stroje, které mu zničili komunisté

Zavzpomínal také na osud svého otce, který měl před rokem 1948 malou fabriku na vydělávání kůží a kožešnictví. Komunisté mu vše znárodnili. Rok předtím koupil nejnovější italské stroje na zpracování kůží, které komunisté po znárodnění odvezli do šrotu. Protože ale jako kožešník byl uznávaným odborníkem, dovolili mu dál pracovat v oboru. „V roce 1968 si ho státní kožedělný a kožešnický podnik Kara pozval jako poradce a on zde zjistil, že jejich vybavení se ještě zdaleka nedalo srovnat s těmi jeho stroji, které mu komunisti na začátku 50. let předepsali k náhradě, protože prý měl jako odborník jejich zničení zabránit,“ uvedl Oslzlý s tím, že jeho otec stroje splácel skoro dvacet let třetinou svého platu.