ČT dramaticky klesá důvěryhodnost, ale nemůže za to, říká vedení. Petr Žantovský tedy předkládá naprosto neuvěřitelné přešlapy z jejích pořadů

14.04.2018 5:27

TÝDEN V MÉDIÍCH Za klesající důvěryhodnost České televize mohou její kritici, nikoli ona sama. Alespoň tak vnímá alibistické výmluvy představitelů veřejnoprávního média Petr Žantovský. Aby ukázal, že si za to může osazenstvo Kavčích hor samo, přináší konkrétní příklady z poslední doby, z nichž především ten s triem investigavců vřele doporučuje předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivanu Krejčímu. Své ale řekne i k bašťounovi proamerických trollů a dezinformačních a konspiračních zdrojů, stejně jako k tomu, kam dospěla naše civilizace, když z veřejných zdrojů financuje ubohosti a provokace.

ČT dramaticky klesá důvěryhodnost, ale nemůže za to, říká vedení. Petr Žantovský tedy předkládá naprosto neuvěřitelné přešlapy z jejích pořadů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Klesající důvěra veřejnosti v Českou televizi je úvodním tématem pravidelného přehledu zajímavostí ze světa médií. „V Lidových novinách jsem si přečetl článek Jana Horáka s titulkem ‚Důvěryhodnost České televize klesla na 63 procent. Reportéři by měli možná ubrat, radí expert‘. Podstatou článku je skutečnost, že důvěra veřejnosti v Českou televizi se dostala na historické minimum, tzv. index důvěryhodnosti údajně nejdůležitějšího média veřejné služby v zemi poklesl na 63 procent. To plyne z Výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2017, kterou minulý týden dostala Poslanecká sněmovna od Rady ČT. Dále se dočítáme, že ‚vrcholí trend započatý už v roce 2014, kdy se důvěryhodnost stanice snížila poprvé‘,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Vyjádřeno čísly, tak nejprve šlo o pokles ze 75 na 73 procent a od té doby se tento ukazatel drží sestupné trajektorie, kdy se přes 68 procent v roce 2015 dostal na loňských 63 procent. „To je docela dramatická informace, nad níž by se alespoň v normálním světě management a příslušný dozorčí orgán, tedy Rada České televize, musely zamyslet. Mně to trošku připomíná pravidelné průzkumy, které se provádějí o důvěryhodnosti evropských institucí, která také posledních sedm osm let meziročně klesá v řádech procent, což je docela drama. Evropská unie na to reaguje vždy jen ve smyslu ‚více Evropy‘, jak už kdysi říkával pan Barroso. Nezamyslí se nad tím, proč veřejnost – my jsme na tom se Slováky ze zkoumaných zemí nejhůře, co se týče důvěry – evropským institucím tak málo věří. Nenapadne je, jestli chyba není na jejich straně,“ poukazuje mediální analytik.

Kdo chce, aby ČT fungovala podle zákona, by zasloužil na pranýř

Jde o oblíbené řešení problému spočívající v tom, že když se mi něco nedaří, tak za to může někdo jiný. „Tomu se říká v manipulačních technikách efekt třetí osoby. A Česká televize se chová úplně stejně. Ústy svých představitelů nám sděluje, že za to zjevně v žádném případě nemůže ona, ale ztráta důvěryhodnosti je způsobena vnějšími okolnostmi. Tedy jednak zpochybňováním její nezávislosti ze strany tzv. alternativních médií, dále falešnými internetovými zprávami, aktivitou trollů na sociálních sítích, ale také tím, že za uplynulý rok patrně jako nikdy za dlouhá léta čelila verbálním útokům v podání vysokých představitelů politické reprezentace,“ cituje Petr Žantovský z článku důvody, které podle představitelů České televize stojí za tím, proč jí lidé věří čím dál méně.

A vysvětlení ČT převádí do srozumitelného jazyka. „Za to, že se pan Moravec neumí pořádně zeptat, že nepůsobí jako nestranný novinář, že většina moderátorů a lidí pracujících v České televizi na postech viditelných na obrazovce – reportéři, redaktoři, moderátoři – působí buď bezradně nebo propagandisticky, nemůžou oni, ani vedení ČT, vedení redakcí, editoři, ale za to přece může prezident, pan Okamura, pan Babiš a já nevím, kdo všechno. Prostě politici, kteří si dovolují říkat, že Česká televize nefunguje tak, jak by podle zákona nejspíš měla. To, že si dovolují politici upozorňovat na to, že je zde nějaký zákon, je opravdu ‚trestuhodné‘ a měli by za to být lynčováni, pranýřováni a mrskáni někde na veřejném místě, protože Česká televize je etalon serioznosti, zákonnosti a profesionality. A kdo o tom pochybuje, ten by měl být zpráskán,“ ironicky glosuje mediální odborník rétoriku z Kavčích hor.

Absurdní argumentace Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Alespoň tak čte alibistické výmluvy ze strany České televize po vydání informace o poklesu její důvěryhodnosti. „Prostě nemůže za to ČT, ale můžou za to ošklivá alternativní média, nějací trollové a nějací politici. No výborně. Pak za to samozřejmě taky může Jaromír Soukup – stále ještě podle České televize – který rozjel seriál v pořadu Kauzy, kde několikrát za sebou provozoval za ČT takový coming out, abych tak řekl, obnažení střev problému jménem Česká televize. Ukazoval na to, jak funguje ekonomika, jak se tam ztrácejí peníze, jaké tam jsou nepotistické vazby a tak dál. To jsou věci, které jsou začasté už známé, protože nejpozději už loni v dubnu zazněly v Senátu v jedné analýze bývalého ekonoma České televize, který přiblížil, jak se v ČT hospodaří s tzv. fondem televizních poplatků a jak se tam ztrácejí miliardy,“ připomíná Petr Žantovský.

Ředitel TV Barrandov podle něj pravděpodobně pracuje s podobnými informacemi, jenom jim dává velký mediální prostor. „Také si můžeme všimnout, že od té doby sledovanost jeho publicistických pořadů, ať už si o nich myslíme cokoli, roste poměrně radikálním způsobem. To, že pan Soukup je na obrazovce každý den a má tam asi pět formátů, nám může přijít úsměvné do okamžiku, než si uvědomíme, že je to jeho televize, kterou si platí a může si tam exhibovat od rána do večera jako pan Peterka na televizi Šlágr. A je potom na výběru publika, jestli se mu to líbí, nebo ne. Ale tím narážím na naprosto absurdní argumentaci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která tvrdí ústy svého předsedy Krejčího, že vede s Barrandovem správní řízení o přestupku z důvodu – cituji – porušení zásad objektivity a vyváženosti,“ pozastavuje se mediální analytik.

Soukup pomáhá očistit veřejnost od pocitů zneužití a okrádání

Tím má zřejmě být, že šéf TV Barrandov v pořadu ukazuje nějaké grafy, čísla, fotky politiků či reprezentantů České televize. „Ale i jiných firem. Rozdává si to na celé čáře s polovinou české společensko-kapitálové věrchušky. Nevím, jestli je to cílená společenská sebevražda Jaromíra Soukupa, nebo jestli jsou za tím ještě nějaké větší a vyšší zájmy, do nichž nevidím. Ale to je koneckonců vedlejší. Podstatné je, že se takto dostávají k veřejnosti informace. Nevidím nejmenší důvod, proč by měl pan Soukup jako majitel televize telefonovat do ČT paní Blinkové nebo někomu jinému z tiskového oddělení a říkat: ‚Paní Blinková, jestlipak víte o tom, že váš fond televizních poplatků se za poslední tři roky zmenšil ze čtyř miliard na dvě miliardy?‘ No a paní Blinková řekne: ‚To si musím zjistit, tyto informace k dispozici nemám, nejsem oprávněná je říkat.‘ Nějak se vymluví a nic z toho nebude,“ míní Petr Žantovský.

Diví se, že tomuto by se podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání mělo říkat vyváženost. „No já tomu říkám šaškárna a alibismus. Takže oceňuji pana Soukupa, že se k těmhle naprosto prázdným praktikám neuchyluje, protože by tím zabíjel svůj vlastní vysílací čas, který je tu a tam, jak nám vždy hezky oznámí, zapotřebí věnovat reklamnímu brejku. Televize Barrandov se stává určitým folklorem sama pro sebe a takovou užitečnou kanalizací, ne ve smyslu vulgárním, ale ve smyslu spíš psychologickém, jak kanalizují určité sociopsychické nebo psychosociální tendence ve společnosti. A Jaromír Soukup věru napomáhá tomuto očištění veřejnosti od těch pocitů obelhání, od pocitů zneužití, od pocitů okrádání, protože jsme okrádáni o tu veřejnou televizní daň – to je skutečnost,“ tvrdí mediální odborník.

Vřelé doporučení pořadu, kterému chybí objektivita a vyváženost

Je přesvědčen o tom, že by se nad zprávou o klesající důvěryhodnosti měli v České televizi opravdu vážně zamyslet. „Ale měli by se nad ní zamyslet i politici. Nejsem pan prezident Zeman, abych říkal, že mají, nebo nemají přijímat výroční zprávy. I když musím říct, že jsem byl překvapen, že výroční zprávy o činnosti i o hospodaření za rok 2016 byly bez dalšího ve volebním výboru doporučeny a puštěny do pléna. To mě – musím říct – docela překvapilo, protože mám za to, že ve všech těch výročních zprávách minulých let je dost materiálů minimálně k diskusi. Teď neříkám k odložení nebo k zamítnutí, ale minimálně k otázkám. Otázky však položeny nebyly. Když se nekladou otázky, tak nelze čekat odpovědi. A to si myslím, že není šťastné,“ podotýká Petr Žantovský.

V tomto přesvědčení ho ještě více utvrdily pondělní Události, komentáře. „Jedním z programových bodů tohoto publicistického pořadu byla debata pana Takáče se třemi tzv. investigativními novináři Slonkovou, Kroupou a Kmentou. A já bych velmi vřele doporučil panu předsedovi Krejčímu z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, aby si ten pořad pustil a aby ho nahlédl z hlediska objektivity a vyváženosti. Pořad byl o tom, že Slonková, Kroupa a Kmenta prohlašují, že jsou pod politickými tlaky, že se bojí o své existence, že investigativní novinařina v jejich pojetí se nedá v této zemi už pořádně dělat, protože jsou pořád pod nějakými politickými tlaky a tak dál,“ přibližuje mediální analytik, o čem tato tříčlenná sestava ve studiu povídala.

Profesní přešlap aneb maďaristů je mezi námi hodně

Samozřejmě byla celá rozprava propagačně namířena proti Andreji Babišovi jako předsedovi vlády v demisi a vítězi voleb. „Nejsilnější bývá pochopitelně nejviditelnějším terčem, to je logické. Kdyby volby vyhrál někdo jiný, tak by to možná vypadalo jinak, možná taky ne. Ale kdyby je vyhrál pan Kalousek, tak by v televizním studiu tihle tři novináři určitě neseděli a neplakali by panu Takáčovi na klopu, jak se jim žije špatně. Nebyl nikdo, kdo by jim oponoval či cokoli namítal. Ani ze strany pana Takáče nepadl jediný protiargument, byl to zcela, ale opravdu totálně jednostranný a nevyvážený pořad. To je přesně to, co by měla zkoumat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a zabývat se tím,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Podobnou zkušenost měl i s pořadem Horizont ČT24 z minulého pátku, který byl koncipován stejně. „Týkal se voleb v Maďarsku a všichni, co tam mluvili, aktivně vystupovali proti Viktoru Orbánovi. Šlo o naprosto jednoznačnou a propagandistickou agitku. Mimochodem se jim tam ‚povedl‘ opravdu půvabný profesní přešlap. Přenosu z odhalení památníku obětem leteckého neštěstí s bývalým polským prezidentem Lechem Kaczyńskim se účastnil i Orbán, protože Polsko a Maďarsko mají k sobě blízko zejména ve vztahu k Evropské unii a jejím dirigistickým tendencím. A pikantní bylo, že projevy Jaroslava Kaczyńského a Orbána jsme v České televizi poslouchali bez překladu, bez titulků, takže v polštině a maďarštině. Zejména maďaristů je mezi námi ´hodně´, takže jsme si to opravdu ‚užili‘ a opravdu jsme se dozvěděli, co nám pan Orbán říkal,“ kritizuje mediální odborník.

Spojenci z V4 jsou prý potížisté, ale nikdo se proti tomu neozval

Uznává, že předsedovi strany Právo a spravedlnost diváci asi většinu slov rozuměli, neboť polština je slovanským jazykem. „Ale maďarština fakt ne. Nevím, jestli to byl záměr, abychom nevěděli, co ti lidé říkají, nebo jestli to byla čirá idiocie nějakých techniků nebo těch, kdo zajišťují zpoza kamery vysílání. Rozhodně to byl absolutní debakl, který potom ještě vypointovala jakási paní Janebová, hungaristka, která použila na adresu Maďarska a Polska výraz ‚to jsou troublemakeři‘. Míněno z evropského hlediska. Jak si může někdo bez jakéhokoli vysvětlení, bez jakékoli polemiky, diskuse či argumentace dovolit vyslovit ve veřejnoprávní televizi, že naši dva se Slovenskem nejbližší spojenci, členové Visegrádu, jsou troublemakeři, neboli ti, kteří dělají potíže. Komu dělají potíže? Proč dělají potíže? Evropské byrokracii? No ovšem, protože si nenechávají všechno líbit,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Považuje za naprosto neuvěřitelné, že Česká televize pustí do vysílání tak apodiktické sdělení, aniž by proti tomu posadila nějakého jiného hungaristu nebo polonistu, který by vysvětlil situaci a dal nahlédnout za slupku té nálepky troublemaker. „Mimochodem už skutečnost, že to řekla takhle pitomě anglicky, vypovídá něco o paní Janebové. Podstatné ale je, že Česká televize svou důvěryhodnost prohrává právě na těchto věcech. Ukázal jsem dva příklady z posledního týdne, ale našli bychom jich tam asi dvacet. Také ze čtvrtka mohu uvést moc ‚hezký‘ příklad, když byl hostem Událostí, komentářů pan doktor Pelikán a vyjadřoval se k věcem syrského konfliktu. Když komentoval zvažovaný americký útok na Sýrii, tak ho pan moderátor nenechal ani domluvit a vysvětlil to, aby náhodou žádný divák nebyl na pochybách, slovy: ‚Mluvíte samozřejmě o ruských a amerických úvahách o bojích v Sýrii‘,“ připomíná mediální analytik.

Podle Fendrycha není zájem o demokratickou a západní vládu

Moderátor se tak snažil předložit a ještě potvrdit, že se tato záležitost netýká jenom Spojených států. „Musel tam Rusko za každou cenu vložit, a pokud možno nenechat k tomu pana Pelikána říct nic a rovnou to přehodil na jiné téma. To mi přišlo jako proslulé nastavování zrcadla, což si nejvíce připomínáme ve filmu Vesničko má středisková, jak hlasatelé před každým americkým filmem říkali, že tento film nastavuje nemilosrdné zrcadlo imperialistické společnosti. Tak tady ten náš hloupý moderátor nastavil zrcadlo té ošklivé skutečnosti ruské politiky, abychom opravdu nezůstali na pochybách a nepochopili realistická a velice zasvěcená vyjádření pana Pelikána tak, jak je myslel pan Pelikán, ale tak, jak je myslel pan moderátor. Takže tohle je třetí příklad k tomu, proč Česká televize ztrácí kredit,“ konstatuje Petr Žantovský.

Pro druhé téma si vybral komentář Martina Fendrycha, který pod titulkem „Kdy lidem z ANO docvakne, že je pro ně Babiš brzdou. Premiér a Zeman selhali“ vyšel ve středu na Aktuálně.cz. „Pochopitelně, že se pan Fendrych v míře zasvěcenosti sobě vlastní, tedy velmi nízké, zabývá jmenovanými politiky Babišem a Zemanem. Začíná naprosto dramaticky vstupní větou: ‚Fascinace Babišem je pro ANO jako nemoc. A ta nemoc oslabuje nejen toto hnutí, ale celé Česko.‘ A pokračuje dál, že jejich schůzka nic nepřinesla, ani nemohla přinést, protože ti dva nemají sebemenší nejen schopnost, ale ani zájem na tom sestavit vládu – a teď cituji – ‚demokratickou a západní‘. To znamená tedy bez podpory KSČM a SPD. Pan Fendrych nám už tedy začíná definovat dobro a pravdu, které zvítězí nad zlem a lží,“ všímá si mediální odborník.

Extremisté, rasisté, šiřitelé fake news a bašťouni proruských webů

Fendrychův barometr demokratičnosti, rovná se západnosti, mu přijde už trošku otřepaný, protože jsme západní zemí celé své dějiny. „Vždy jsme byli navázáni na západní civilizační okruh, vždy jsme byli blízko Římu, Německu či Francii podle toho, o jaké okamžiky našich dějin šlo. Ani jednou v celých našich dějinách jsme nebyli navázáni na východní civilizační okruh reprezentovaný zejména carským a posléze bolševickým Ruskem. To byla donucená fixace na bolševické Rusko, v podstatě okupace, stejně jako byla okupace nacismem, jen byla v určitých okamžicích méně násilná. Pan Fendrych to samozřejmí ví, ale zatajuje to, protože se mu to nehodí do krámu. Vyjadřuje absolutně ahistorické a účelově časové názory. Ty, kdo nevidí Babiše a Zemana s čertovskými rohy jako on, nazývá extremisty, rasisty, šiřiteli fake news a bašťouny proruských webů,“ poznamenává Petr Žantovský.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Slovo bašťoun považuje za moc hezký neologismus. „Budu ho asi používat o panu Fendrychovi, který je bašťounem proamerických trollů a proamerických dezinformačních a konspiračních zdrojů. Když jeden bašťoun, tak proč ne jiný bašťoun, ať se bašťouni poperou. A to bez sebemenšího snižování závažnosti té věci. Také se dopouští tvrzení, která nemůže v žádném případě doložit. Například: ‚Pan prezident požádal pana premiéra, aby na Evropské radě hlasoval proti Dublinu IV.‘ A konstatuje: ‚Být proti postojům EU, ne být pro něco. Rozkládat a žádat o rozkládání premiéra.´ To je na Zemanovu adresu. No já si myslím, že postoje EU by měly být postoji obyvatel EU. A jestliže obyvatelé EU si nepřejí to, co nám diriguje byrokratická struktura EU, tak to nejsou postoje EU, ale postoje byrokratické struktury EU. To je jedna věc, kterou pan Fendrych ponechává bokem a bez zájmu,“ poukazuje mediální analytik.

Společnost rozkládají ti, co se nechtějí smířit s výsledky voleb

Navíc si myslí, že mezi ty, kdo rozkládají společnost, patří právě Martin Fendrych. „To je opět ta známá fráze o rozdělené společnosti, kterou údajně rozděluje Zeman. Já mám za to, že ji rozdělují ti, kteří se nedostali k moci, velmi jim to vadí a velmi jim to překáží v jejich nekonečných ambicích. No ale volby nevyhráli, to je smutné. Já bych si také uměl představit jiné volební výsledky, ale volební výsledky, ať už parlamentní nebo prezidentské, dopadly jak dopadly, a je třeba to brát na vědomí. Ne neustálým okopáváním toho či onoho doopravdy zakládat na rozkládání společnosti a na vytváření blbé nálady, jak říkal Václav Havel. Pan Fendrych se dopouští dalších hezkých výrazů, jako že pan prezident Zeman cosi dluží panu Babišovi. Není zřejmé, co přesně mu má dlužit. Nechápu vůbec tuto vložku,“ přiznává Petr Žantovský.

Stejně tak se podivuje nad tím, že Fendrych prohlašuje KSČM za poststalinskou stranu. „Zase jde o velice banální nálepku, protože, kdo sleduje – a pan Fendrych to jistě je – naši politickou scénu po roce 90, kdy se začala komunistická strana různě drolit, transformovat, měnit a tendovala tu spíš ke konzervativní, tu spíš k sociálnědemokratické politice, tak musí vidět, že to není žádný poststalinský monument, jako byla ta Stalinova ‚fronta na maso‘ na Letné. To je živý organismus, který má, a to by se pan Fendrych možná divil, mnohem víc vnitřních problémů, diskusí a polemik, než se vůbec kdy děly na serveru Aktuálně.cz. Protože na něm se žádné polemiky nevedou, tam se vede výhradně monolog. Kdežto uvnitř komunistické strany to vře a uvidíme to nakonec za týden na volebním sjezdu, kde to zcela určitě bude mít svůj průmět,“ domnívá se mediální odborník.

Když to nechápe, měl by jít prodávat banány, a ne psát do médií

Naopak sám KSČM vidí jako stranu v dynamickém rozvoji. „A stalinismus, když zůstanu úplně čistě na půdě nějaké sémiotiky, se přece vyznačoval maximálním lpěním na dogmatu a nehybnosti. Ale jestli něco teď u komunistů není, tak tam není nehybnost. Tam je taková dynamika, že se možná budeme ještě divit. Nevím, jak to dopadne, jako nekomunistu mě to nemusí zajímat, zajímá mě to jenom jako občana. Ale rozhodně bych to nenazval žádným stalinistickým ulpíváním na nějakých hodnotách tohoto typu. Jak pokračuje článek, tak pan Fendrych už ztrácí soudnost. Třeba o Andreji Babišovi prohlásil, že vyjednává nejen s ďáblem, ale i s rasistickým, xenofobním čertem. A doplňuje to poznámkou: Husté politické sado maso. K tomu už nevím, co říct. To už je spíše diagnóza než co jiného,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„A jak už to tak bývá u našich novinářů, kteří se drží leninského tria povinností tisku jako kolektivního agitátora, propagandisty a organizátora, tak už přechází do stádia organizátora, když konstatuje, že výsledkem toho, co popsal těmi zpěvnými slovy, je probuzení občanské společnosti. Cituji: ‚Demonstrací ve městech přibude, někteří lidé si to nenechají líbit.‘ No možná že přibudou demonstrace někým organizované, to je legitimní, žijeme ve svobodném státě, ať si každý demonstruje, jak chce. Ale já bych jen malinko upozornil na to, že občanská společnost je společnost občanů a občané se dostavili k volbám a vyjádřili svoji politickou preferenci tím, jaký lístek vhodili do volební urny. Takže volební výsledky jsou nejvyšším projevem občanské společnosti. Pokud tohle pan Fendrych nechápe, tak by měl jít prodávat banány, a ne psát do médií,“ doporučuje mediální analytik.

Jako by Komenský učil děti ve škole pomocí počítačové prezentace

Na závěr si nechal pondělní článek J. X. Doležala „Brněnská trapárna: Ježíš znásilňující muslimku není umění, ale kravina“, jenž vyšel na serveru Reflex.cz. „Už jsem několikrát pana J. X. Doležala okopával za jeho různé úlety, ale po dlouhé době mě potěšil. Napsal o hře ‚Naše násilí a vaše násilí‘ v mezinárodní produkci Německa, Rakouska, Švýcarska, Slovinska, Bosny, Chorvatska a financované Německou spolkovou kulturní nadací, která má být uvedena na festivalu Divadelní svět Brno. Jednou ze součástí toho představení je scéna, kdy Ježíš Kristus znásilňuje muslimku. To je samozřejmě samoúčelná provokace, protože autoři dobře vědí, že na to vypukne nějaká reakce. Pravděpodobně ze strany katolické církve, která má Ježíše jako hlavní ikonu a nenechá si to asi jen tak líbit, a tím pádem udělá píárko nejen tomu představení a festivalu, ale hlavně tomu relativizujícímu postmodernímu vidění světa,“ očekává Petr Žantovský.

Z marketingového hlediska by se to možná dalo ještě pochopit, ale z lidského hlediska to bere jako dost odporné. „J. X. Doležal jako jediný upozornil, a to vtipně, ale hlavně po pravdě a věcně, na to podstatné, že Ježíš nemohl žádnou muslimku znásilnit, i kdyby chtěl, protože islám vznikl sedm set let po jeho ukřižování. To je takový ‚drobný‘ lapsus, který pan Doležal srovnává se situací, jako kdyby v Brně uvedli hru, kdy Jan Ámos Komenský učí děti ve škole pomocí počítačové prezentace. To je přesná metafora, která tu pseudouměleckou hru posouvá mimo rámec jakékoli možné diskuse. Doležal to dovádí do takového až záměrně extrémně provokativního důsledku, že jediným vedlejším efektem, který bude pro Brno pozitivní, je to, že se druhá metropole konečně zase dostane do hlavních zpráv. A ještě pomocí katolické církve, která v nich beztak často zastoupena není, pokud se nejedná o nějaké církevní svátky. Takže konečně dojde na píárko pro katolíky a ještě z Brna,“ poukazuje mediální odborník.

Buď jsme v blázinci, nebo v Evropské unii těchto let

Ale toto vypointování článku bere od J. X. Doležala pouze jako takovou ironickou schválnost. „Nicméně tahle pseudoudálost, abych tak řekl, otevírá základní otázku. Kam se ta naše civilizace dostala, když potřebuje, a nejen že potřebuje, ale hlavně financuje dobrovolně z veřejných zdrojů takové ubohosti a takové nepravdy, takové provokace, takové naschvály, takové zjevné sebeexhibice, jako je tahle divadelní produkce? Už jsem se dokonce dočetl, že brněnští divadelníci organizují akce na podporu svobody toho umění a že to představení je vlastně etalonem a klíčem k tomu, jak svobodu umění vidět. No tak to si myslím, že jsme trochu v blázinci. Nebo ne, já nevím. Možná jsme prostě jenom v Evropské unii těchto let. To už si každý asi zodpoví sám,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mučení dětí! Bambulo. Po nejsprostším útoku na Miloše Zemana přišla zlá odveta

19:55 Mučení dětí! Bambulo. Po nejsprostším útoku na Miloše Zemana přišla zlá odveta

ANKETA Jakub Patočka se ve svém textu v Deníku Referendum ostře vyjádřil na adresu současného českéh…