Jako nejlepší mediální výstup uplynulého týdne zmiňuje Petr Žantovský článek serveru Echo24, který se věnoval sporům kolem expertů z vládních rad a přesunu části agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Ocenil na něm především komplexnost, množství dat i snahu zasadit celou věc do širších souvislostí.

Článek se věnoval situaci kolem více než pěti desítek expertů z vládních rad, výborů a pracovních skupin, kteří podali podmíněnou rezignaci kvůli přesunu části agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Týká se to například rad pro rovnost žen a mužů, neziskové organizace, duševní zdraví, národnostní menšiny, romskou menšinu či osoby se zdravotním postižením.

Pozornost mediálního analytika zaujal především výrok ministra spravedlnosti Jaromíra Tejce, který se objevil už v titulku článku. „Vadí jim, že jsme jim sáhli na peníze,“ citoval Žantovský. Právě tato věta je podle něj klíčem k celé debatě. „To je věta, která je strašně důležitá. Strašně mi to připomíná situaci na přelomu let 2000 a 2001, kdy se konala takzvaná televizní krize a Česká televize byla obsazena svými zaměstnanci,“ uvádí

Podle Žantovského tehdy zaznívala především hesla o svobodě slova a obraně nezávislosti médií, později se však podle něj ukázalo, že významnou roli hrály finanční zájmy. „Když se potom vykázala čísla, kolik kdo měl na výplatnicích nebo honorářích, tak jsme zjistili, že tam opravdu jde o ty peníze a o nic jiného a o nic menšího,“ prohlásil. „Ten Tejcův výrok je samozřejmě inspirativní i pro nové téma, které dnes probíráme,“ podotýká.

Tejcův výrok podle něj ostatně potvrzují i konkrétní data, která Echo24 v článku zveřejnilo. Ocenil především rozsah materiálu a množství shromážděných informací. „Někdo si dal velmi poctivou práci, že si studoval, kolika lidí se to vlastně v těch radách vlády, výborech a pracovních skupinách týká. Je to 622 unikátních osob, což je opravdu dramatické číslo, když si představíte, že všechny tyto osoby platíte z vaší kapsy,“ upozorňuje. Žantovský.

Anketa

Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?

Jsem velmi spokojen(a)

13%

Jsem spokojen(a)

77%

Jsem nespokojen(a)

6%

Jsem velmi nespokojen(a)

1%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 9497 lidí

Připomněl, že největší odpor proti změnám podle článku přichází z oblastí rovnosti žen a mužů, neziskového sektoru, duševního zdraví, národnostních menšin, romské menšiny či zdravotně postižených. „Tam všude pracují lidé, kteří jsou nějakým způsobem finančně navázáni na rozpočet Úřadu vlády a mají tím pádem zájem na tom, aby se nic neměnilo. Hlavně aby se nic neměnilo, aby vše bylo při starém,“ podotýká mediální analytik.

V této souvislosti připomíná i protestní odchod některých opozičních politiků z jednání s premiérem Andrejem Babišem. „Odešli, aby na sebe upozornili, ale také aby upozornili na ten pro ně problém, že se tu vláda chová jako vláda, nikoli jako oslíček, který se má otřást, když si kdo řekne,“ pokračuje.

Mediální analytik se zastavuje u některých organizací, které jsou podle článku na systém navázány. Jmenuje například Prague Pride, Open Society Foundations nebo organizaci Slovo 21. Za podstatné však označil především zjištění, že řada lidí působících ve vládních poradních orgánech je současně spojena s organizacemi, které veřejné prostředky čerpají. „Mnohost těch lidí, kteří sedí v orgánech typu Rada vlády pro něco, jsou také aktivními pracovníky či spolupracovníky jednotlivých neziskových organizací, které jsou příjemkyněmi těch veřejných peněz. Čili jinými slovy, suma sumárum jsou v obrovském konfliktu zájmů,“ shrnuje.

Na závěr nešetří opakovnou chválou směrem k autorům článku. „Smekám klobouk před Echem24, že si dalo tu práci a seznámilo nás s těmito fakty. Ta fakta jsou vždy přesvědčivější než nějaká floskule nebo nějaká ideologie. Tady je to absolutně za jedna,“ uzavírá Žantovský první téma.

Fotogalerie: - Zeman navržen

Boj s dezinformacemi, nebo umlčování názorů?

Druhé téma navazuje na předchozí debatu o dezinformacích a takzvaných hybridních hrozbách. Petr Žantovský se tentokrát pozastavuje u článku Marie Bastlové na Seznam Zprávách, v němž cituje politologa Miloše Gregora z Masarykovy univerzity.

Zatímco v minulém vydání kritizoval výroky Jakuba Kalenského o dezinformačních tocích z Ruska či jiných „hybridních“ zdrojů. Nyní ho zaujalo, že Gregor podle něj obrací podobnou logiku proti vládě. „Miloš Gregor říká, že dezinformace jsou dílem vlády a její snahy prosadit své zájmy navzdory skutečnostem, navzdory faktům a zájmu někoho jiného,“ uvedl Žantovský.

Pozornost pak věnuje především zmínce o poradkyni premiéra pro svobodu slova Natálii Vachatové, kterou článek označuje za kontroverzní. „On to samozřejmě nijak nezdůvodňuje, takže je to jenom nálepka. Tím nemá smysl se v podstatě zabývat. Jenom to chce s paní Vachatovou udělat veřejného nepřítele,“ poznamenává Žantovský.

Miloš Gregor v rozhovoru kriticky vyjadřuje k současné vládě, protože údajně podceňuje boj s dezinformacemi, omezuje podporu podobných aktivit a upozorňuje na riziko cenzury. Mediální analytik však nabízí opačný pohled. „Výrok se dá samozřejmě nahlédnout z druhé strany, protože co jiného než cenzura byl takzvaný boj s dezinformacemi za vlády Petra Fialy. Šlo o to umlčet některé myšlenky a jejich nositele, označit je právě těmi nálepkami typu kontroverzní, dezolátní, chcimírské nebo prokremelské,“ připomíná.

Snahu vytlačovat některé názory z veřejného prostoru považuje za jeden z hlavních rysů přístupu předchozí vlády. „Šlo o to tyto lidi umlčet, to se celé čtyři roky velmi intenzivně dařilo,“ říká Žantovský.

Vyjadřuje podporu současnému směru, který reprezentují Natálie Vachatová a nová vláda. „Jestliže paní Vachatová spolu s dnešní vládou se pokusí tuto bariéru prolomit a otevřít brány ke svobodnému vyjadřování názorů, tak zaslouží opravdu velký metál,“ uvádí a dodává: „Je to konečně první vláda po mnoha letech, která si tohoto problému všímá z realistického, nikoli z ideologického hlediska.“

• TÉMA: Fakta a dezinformace

Politická klukovina, která se může vymstít

Na závěr se Petr Žantovský zastavuje u návštěvy předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu. Připomněl, že Čína dlouhodobě prosazuje politiku jedné Číny a podobné cesty vyvolávají v Pekingu negativní reakce.

Podle Žantovského přitom Vystrčil pro své kroky nemá žádný zvláštní mandát a jedná z vlastní iniciativy. „A přesto pan Vystrčil opakovaně jezdí na Tchaj-wan a tvrdí tam, že jsme my velcí přátelé jejich samostatnosti, nemá k tomu vůbec žádný mandát, nikdo ho k tomu nepověřil, je to jeho vlastní aktivita,“ říká.

A zpochybňuje, zda by podobné zahraničněpolitické aktivity neměly být koordinovány především s vládou. „Vláda je podle ústavy ten útvar, kde se dělá zahraniční politika,“ upozorňuje.

Mediální analytik vůči Vystrčilovi proto používá mimořádně ostrá slova a jeho cestu označuje za zbytečnou provokaci. „Považuji to za schválnost, považuji to za absolutní nezralost tohoto politika, který ví, že nic neriskuje, tak tam prostě jede, položí tam věnec, dostane metál a řekne několik hezkých slov na téma, že je Tchajwanec,“ kritizuje aktivity šéfa Senátu.

„Nevím, proč to pan Vystrčil dělá, možná neumí žádnou jinou agendu, možná nerozumí žádné jiné agendě, ale tato agenda je špatně a naší zemi se zcela jistě vymstí,“ varuje, že podobné kroky se v budoucnu mohou České republice vrátit.

V souvislosti těchto událostí pak obrací pozornost také k médiím, která podle něj Vystrčilovy cesty přijímají převážně pozitivně. „Nezažil jsem opravdu nějaký kritický postoj vůči této aktivitě Miloše Vystrčila, kterou považuji s prominutím za politickou klukovinu, za jakýsi naschvál,“ dodává Žantovský s tím, že pokud média podobné kroky bez výhrad podporují, nesou podle něj svůj díl odpovědnosti za jejich popularizaci. „Jestli tomu média tleskají, tak jsou toho, řekl bych, spolutvůrci,“ zakončuje Petr Žantovský.

Psali jsme:

„Častěji než v práci.“ Vystrčil letěl na Tchaj-wan a dostal řád

Brusel narazil v Paříži. Hraba vidí jasné „kulturní obohacení“

Právník Kolman: Jak se stal z Petra Žantovského „dezolát“

Tak to dnes může fungovat: Vymyslel cenu, udělil sám sobě a rozjel byznys