CVVM: Největší českou osobností byl podle nejvíce lidí Karel IV.

22. 11. 2013 11:12

Za nejvýznamnější českou osobnost považuje nejvíce lidí krále Karla IV., uvedlo ho 24 procent občanů. Třiadvacet procent občanů jmenovalo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na třetím místě se ziskem 20 procent hlasů skončil někdejší prezident Václav Havel. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, které poskytlo jeho výsledky ČTK. Za vrchol českých dějin označilo nejvíce lidí, 38 procent, dobu panování Karla IV.

CVVM: Největší českou osobností byl podle nejvíce lidí Karel IV.
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Pražském hradě proběhla inaugurace nového prezidenta Miloše Zemana
reklama

Za trojicí uvedených největších osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus a "učitel národů" Jan Amos Komenský, které zmínilo pět, respektive čtyři procenta lidí. Dvě procenta dotázaných shodně uvedla Járu Cimrmana a svatého Václava. Kolem procenta hlasů obdržely osobnosti jako zpěvák Karel Gott, hokejista Jaromír Jágr, husitský vojevůdce Jan Žižka, spisovatel Karel Čapek nebo císař Rudolf II. Procentní zisk měli i prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus.

CVVM provedlo podobný průzkum před šesti lety a v porovnání s ním si výrazně o devět procentních bodů polepšil Havel, který před dvěma roky zemřel. U dalších osobností k významnějším změnám nedošlo, uvedli autoři průzkumu.

Vrchol českých dějin je podle průzkumu po době Karla IV. období první republiky

V otázce týkající se historických období druhý největší počet respondentů označil za vrchol českých dějin období první republiky. V porovnání s dobou Karla IV. ji ale jmenovalo o 18 procent lidí méně. Ostatní období už byla uváděna výrazně méně. Sedm procent občanů zvolilo éru národního obrození, pět procent husitství a zastoupení dalších období je ještě nižší.

Oslovení měli také uvést tři události, které považují za nejvýznamnější od konce první světové války. Nejčastěji se v jejich odpovědích objevovala sametová revoluce. Za ní následovaly konec druhé světové války, vznik československého státu, rozpad federace a vznik samostatné České republiky v roce 1993, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948 a takzvané Pražské jaro. V porovnání s rokem 2007 se výsledky téměř nezměnily, mírně ale posílil význam listopadu 1989 na úkor vzniku republiky v roce 1918 a významu Pražského jara.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: dkr, čtk
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

BIS: Jsme v p*deli, všichni tady chc*pneme

10:45 BIS: Jsme v p*deli, všichni tady chc*pneme

Lidé na sociálních sítích nechávají volný průchod emocím a nezřídka se to stává i politikům či další…