„Zkusím vám vysvětlit, proč jsem to napsal, co jsem asi udělal špatně a jak to obecně chodí v novinách,“ zmínil nyní Kamberský. Glosu podle svých slov doslova vyhrkl, neb jej rozlítilo pískání na shromáždění připomínající padlé roku 1968. „Lidem, co pískali a ‚schvalovali‘, šlo o Babiše, protože on je zlo a proti němu je třeba bojovat všemi prostředky. ‚Babiš je svině‘, znělo opakovaně. Mně šlo o něco úplně jiného. V tom je asi to hlavní neporozumění. Ti z vás, kteří čtete papírové noviny, dobře víte, že dlouhodobě a opakovaně lkám nad neúctou, úpadkem rituálů a nectění tradic. Nejlépe je to vidět na tom, že třeba v Praze končí polovina lidí život, aniž se s nimi kdokoli loučí. Smrt bez obřadu, svatby na úbytě, křtiny jako exotika, nákupy kdykoli a kdekoli,“ podotkl Kamberský.

„Vedla mne emoce. To je vždycky špatně. Napsal jsem apelativní, nikoli analytickou glosu. Sám nesnáším, když kolegové místo komentářů píšou kázání. Otázka, co dělat v nějaké situaci, je vždycky vposledku otázkou vkusu, vyhodnocení priorit. V tomto punktu chápu, že jsem mnohé vytočil, neboť dikce byla apodiktická. Koho zrovna toto pobouřilo, tomu se omlouvám: ačkoli jsem stále skálopevně přesvědčen, že na pietě se nepíská a nemá pískat, tak je pitomé to hlásat jako zjevenou a jedinou pravdu,“ míní dále Kamberský a dodává, že si zkrátka myslí, že padlí jsou trvalejší než politici. 

„Závidím zemím, kde lidé sice nenávidí svého prezidenta (Trumpa), ale na státních obřadech na něj nepískají. A když už opravdu nemohu pokrytectví řečníka snést, tak se otočím zády, nebo odejdu. Ale neruším pietu kraválem. Navíc opravdu nevidím jediné spojení mezi Andrejem Babišem a srpnem 1968. Mimochodem, bylo mu tehdy 14 let. Proti okupaci byl tehdy v podstatě celý národ, i drtivá většina komunistů, dokonce i pro slavný ‚zvací dopis‘ sehnali skalní soudruzi jen 99 dělníků a pár nejtvrdších stalinistů,“ poznamenal Kamberský.