Anketa
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?
1%
97%
hlasovalo: 1712 lidí
„OCCRP je jednou z největších organizací investigativní žurnalistiky na světě se sídlem v Amsterdamu a se zaměstnanci na šesti kontinentech. Jsme nezisková redakce zaměřená na plnění mise, která spolupracuje s dalšími médii na publikování článků, které vedou k reálným činům. Současně naše oddělení pro rozvoj médií pomáhá investigativním médiím po celém světě dosahovat úspěchů a sloužit veřejnosti,“ píše o sobě organizace na svých webových stránkách, kde veřejnost žádá o peníze.
Na první pohled se tak OCCRP, založená v roce 2007 Drewem Sullivanem a Paulem Raduem, prezentuje jako závislá na příspěvcích od veřejnosti. Zdání však klame.
Informace o původu peněz se odkryly společně se změnou v Bílém domě. Právě s příchodem Donalda Trumpa a jeho nové administrativy se zjistilo, že namísto od veřejnosti pochází velká část finančních prostředků organizace z veřejných zdrojů. Vyšetřování mezinárodního konsorcia médií MEDIAPART již dříve odhalilo, že OCCRP získala dohromady minimálně 47 milionů dolarů od americké vlády a to navíc s podmínkou, že poskytovaná podpora nesmí být použita pro vyšetřování záležitostí týkajících se USA, což poukázalo, že tato dle svých slov „nezávislá investigativní organizace“ ve skutečnosti zcela nezávisle informovat o všech kauzách nemůže.
Dle zjištění se vláda USA na chodu OCCRP měla podílet až z poloviny a je tak více než jasné, proč v roce 2021 dokonce někdejší Bidenova šéfka USAID Samantha Powerová označila OCCRP za „partnera“ americké vlády.
Američané na oplátku měli mít možnost za své peníze právo veta na jmenování klíčových pracovníků OCCRP a mohli určovat priority vyšetřování, které se často zaměřují na země jako Rusko a Venezuela, označované Spojenými státy za nepřátelské režimy.
Kromě upozorňování na praktiky v těchto zemích ovšem OCCRP promlouvá i do dění v Evropě. Významněji se v poslední době věnovalo i rumunským volbám a údajné „ruské stopě“, Gruzii či kauze Panama Papers, dotýkající se také některých Evropanů.
Právě tato kauza, mající upozornit na rozsáhlé využívání offshore společností k vyhýbání se daním, k praní špinavých peněz a ke skrývání majetku, se v Česku začala ve velkém řešit před minulými sněmovními volbami, jelikož OCCRP před nimi začala šířit tvrzení o údajné figuraci expremiéra Andreje Babiše (ANO).
Informaci tehdy rozšířila, jako editorka pro oblast střední Evropy OCCRP, Pavla Holcová. „Andrej Babiš si přes své offshory poslal skoro 400 milionů korun, za které si posléze koupil nemovitosti na francouzské Riviéře, včetně zámečku Bigaud. Operace nese znaky praní peněz, shodují se odborníci,“ stálo v článku uveřejněném Holcovou týden před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
O možných zásazích do politiky sama OCCRP informuje dosti oslavně. Její zakladatel Drew Sullivan v minulosti shrnul, že organizace má podíl na pádu už několika vlád. „Jsme zodpovědní za to, že v pěti nebo šesti zemích se změnila vláda,“ prohlásil s tím, že pak premiéři byli vyšetřováni nebo rovnou svrženi.
Přestože vyšetřování MEDIAPART odhalilo, že OCCRP nemá povolení vyšetřovat záležitosti v USA za peníze poskytnuté americkou vládou a Sullivan věc potvrdil, nemá to dle něj na chod investigativců vliv. Že Američané vyžadovali, aby prostředky byly používány „v souladu se zahraniční politikou a ekonomickými zájmy Spojených států“, dle jeho slov prý nikdy nic neovlivnilo.
Otázky o možném střetu zájmů „nezávislé žurnalistiky“ a americké vlády však těmito slovy neutichly a mimo MEDIAPART se s vysvětlením od Sullivana nespokojil ani europoslanec Petr Bystroň (AfD), který požadoval, aby se v Evropě uskutečnilo šetření o nakládání s penězi z USAID.
Anketa
Vyděsily vás ruské drony nad Polskem?
2%
97%
hlasovalo: 7223 lidí
A ze zaslané kladné odpovědi je nyní jasné, že OCCRP závisela nejen na amerických penězích. Europoslanec Bystroň, jenž v dané věci čelí nadále vyšetřování z podezření z úplatkářství od mnichovské prokuratury, podle deníku Berliner Zeitung obdržel odpověď od Evropské komise, informující, že OCCRP od listopadu 2024 obdržela celkem více než 600 tisíc eur (přibližně 14.593.000 Kč) v rámci projektu EU, jehož cílem je „posílit“ evropskou žurnalistiku.
Projekt NEXT-IJ, probíhající mezi listopadem 2024 a říjnem 2026, má poskytovat „přeshraniční investigativní žurnalistice kritickou technologickou a dovednostní výhodu pro efektivní boj s pachateli“ – a zatímco EU a zapojené subjekty hovoří o „nové úrovni“ investigativní žurnalistiky, Bystroň se netají obavami o ovlivňování veřejného mínění přímo z Bruselu.
„Média OCCRP, jako je Spiegel, obdržela od EU bezprostředně po volbách do Evropského parlamentu více než 600 tisíc eur. Právě tato média manipulovala poslední volby do Evropského parlamentu prostřednictvím masivních kampaní,“ řekl deníku Berliner Zeitung Bystroň, jenž míní, že ze strany unií podporovaných médií může docházet k diskreditaci politiků kritických vůči EU.
To, že hned po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 americké peníze nahradily ty z Evropské unie pro novináře, kteří se sami prezentují coby „nezávislí“, vyvolává otázky i u samotného serveru. „Mohou média a novináři zachovat svou nezávislost, pokud dostávají finanční podporu ze státních zdrojů?“ klade otazník Berliner Zeitung a nevynechává ani dotaz, co za stovkami tisíců eur pro OCCRP stojí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte, že jsou oprávněné obavy o nezávislost novinářů financovaných EU?
autor: Radek Kotas
