V tuto chvíli prý svůj záměr nekoordinuje s dalšími ministry obrany členských zemí NATO. „Ale děje se to s pravidly Aliance, protože Ukrajina je naším partnerem v rámci tzv. Východního partnerství, takže byť není Ukrajina členskou zemí Severoatlantické aliance, tak je partnerem, o něhož bychom jako Česká republika měli mít zájem. Už kvůli historickým konsekvencím a tomu, co jsme měli společné. Měli jsme společný osud. My jsme po roce 1989 měli lepší startovací čáru a stali jsme se členy Aliance a EU. A já jsem přesvědčena, že každá země má právo na své sebeurčení. Toto právo má bezesporu i Ukrajina,“ zdůraznila Černochová.
Ukrajině se už teď ze strany NATO dostává politické podpory, materiální podpory a v krajním případě bude podle Černochové možné poskytnout i vojenskou pomoc. Ale Černochová doufá, že na tu nedojde a že obě strany – na nejvyšší úrovni USA a Rusko – že najdou mírové řešení a deeskalují napětí. Ale pokud by se to nepodařilo, Ukrajině se může dostat z české strany i vojenské pomoci, pokud o to Ukrajina požádá a pokud s tím vysloví souhlas příslušné parlamentní výbory a Parlament ČR jako celek. „Pokud by k tomu mělo dojít, musí nás o to Ukrajina požádat, a pokud by se tak stalo, musí to projít standardním procesem a musely by to odsouhlasit obě komory Parlamentu ČR,“ upozornila.
Mgr. Jana Černochová
- Celý rozhovor s ministryní obrany naleznete zde
„Ale tady by se mohlo jednat i o nějakou pomoc humanitární. V případě, že by se tam ta situace zhoršila a třeba by se zvedla nějaká větší vlna uprchlíků z Ukrajiny, tak logicky, kvůli tomu, že v České republice máme jednu z nejpočetnějších ukrajinských menšin a vlastně tady není ani jazyková bariéra, tak je předpoklad, že by část těch lidí šla do České republiky. Stejně tak máme na Ukrajině celou řadu našich krajanů, o které bychom se také měli postarat. Takže ta forma pomoci skutečně může být různá,“ prohlásila Černochová.
Podle jejích slov prý západní část EU nemá z Ruska tak velké obavy, protože tamní lidé nezažili, co to znamená, když vaše území obsadí ruský, resp. před rokem 1991 sovětský voják. „Já si myslím, že by to dovolit měla, protože Ukrajina ukazuje, že je zemí, která se skutečně posunula,“ upozornila Černochová na postupně se zlepšující podmínky kupříkladu v boji proti korupci. „Ukrajina odvádí kus práce a rozhodně by měla mít právo se přihlásit, že se chce stát členským státem (NATO),“ dodala ministryně obrany.
„Pokud se Ukrajina cítí ohrožena a požádá nás o pomoc, tak my jako země, která s nimi ještě nedávno sdílela velkou část hranic, tak může tu pomoc poskytnout. Poskytujeme jí bezplatně a myslím si, že to je otázka nějaké etiky, nějaké slušnosti a možná i o nějaké odpovědnosti představitelů České republiky za to, že jsme v tuto chvíli zemí, která je pod tím deštníkem Aliance, ale oni ne,“ vyložila svůj pohled na rostoucí rusko-ukrajinské napětí Černochová.
Zdůraznila také, že je odhodlána navýšit výdaje na obranu, na modernizaci armády, na 2 % HDP, k čemuž jsme se zavázali již v roce 1999 při vstupu do NATO. „Potřebujeme mít modernizovanou armádu, dobře vycvičené vojáky a potřebujeme nabírat vojáky nové, protože proces rekrutů se v tom uplynulém roce zpomalil,“ upozornila ministryně s tím, že Armáda ČR by měla mít 30 tisíc vojáků.
Podle Černochové teď není čas na nákup bojových vozidel pěchoty, protože tento projekt prý rozhodně není „připraven v mašličkách“, jak to naznačovala bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), protože je to projekt, který běží od roku 2013 s odhadem cen z roku 2015, ale teď je rok 2022 a s tím je třeba pracovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
