V Německu byl přijat přísný zákon, který provozovatele sociálních sítí nutí odstraňovat xenofobní a rasistické příspěvky. Zastánci svobody slova se však obávají, že zákon může být zneužit. Kde je ta správná hranice? Co je ještě v pořádku v rámci svobodného projevu a jaký příspěvek lze označit za rasistický příspěvek, který si zaslouží smazat? Podle Jourové je tuto hranici třeba citlivě hledat. Nelze podceňovat nebezpečí, které s sebou šíření nenávisti na internetu nese. „Internet může působit jako zbraň hromadného ničení,“ varovala Jourová. Šíření některých informací může podle dámy napáchat ve společnosti pořádnou paseku.

Současně však slíbila, že jí německý zákon přijde natolik přísný, že nic podobného v Evropské komisi nenabídne. Už proto, že s provozovateli sociálních sítí hovořila a slyšela od nich, že v Německu se tolik bojí pokut, že mažou jakýkoli obsah, který by mohl být teoreticky označen za urážlivý. „Tohle já pro Evropu nechci,“ zdůraznila dáma. Nechce, aby z internetu zmizela satira a aby se lidé báli se vyjadřovat.

Podle svých vlastních slov však nemůže vyloučit, že navrhne legislativu namířenou proti terorismu. Co má přesně na mysli? Pokud někdo po sociálních sítích šíří návod, jak vyrobit bombu, je to špatně a je třeba mu v tom aktivně bránit. V České republice zatím všechno stojí na dobrovolné práci provozovatelů sociálních sítí.

Pokud se někdo cítí poškozen smazáním svého příspěvku, může se obrátit na soud. Problém je, že nejbližší právní zastoupení společnosti Facebook je v irském hlavním městě Dublinu. Podle Jourové by teoreticky bylo možné obrátit se na český soud. Dosud to nikdo nezkusil.