Nedávno jste na stránkách České justice publikoval komentář k veřejné zakázce Ministerstva dopravy České republiky na „Systém elektronického mýtného“. V pondělí byla zveřejněna tisková zpráva ÚOHS, že předseda Úřadu svým rozhodnutím zrušil výrok II. napadeného rozhodnutí a v této části vrátil případ k novému projednání do první instance. Rozklad proti výrokům III., IV. a VI. předseda ÚOHS zamítl a tyto výroky potvrdil. Jak rozhodnutí hodnotíte?

Určitě je namístě připomenout, že Krajský soud v Brně ve věci rozhodoval již třikrát. Nejprve 15. 5. 2019 zrušil rozhodnutí ÚOHS z 14. 12. 2018, který fakticky ukončil řízení o přezkumu úkonů zadavatele a s důsledkem faktického úspěchu konsorcia společností CzechToll/SkyToll. Podruhé 11. 7. 2019 zrušil rozhodnutí ÚOHS, kterým byl fakticky zamítnut návrh podaný „Kapschem“ na uložení zákazu plnění „Smlouvy o dodávce a poskytování komplexních služeb provozu mýta“ uzavřené 20. 9. 2018 s „automatickými vítězi“ tendru. Potřetí 9. 8. 2019, když přikázal ÚOHS, aby v prvé věci do 30 dnů o rozkladu Kapsche rozhodl.

Ministerstvo dopravy a ÚOHS podaly v souvislosti s kasační stížností proti rozsudku z 15. 5. 2019 žádost o odkladný účinek. O čem to vypovídá? 

Ministerstvo a ÚOHS kasační stížností využily zákonného práva – oba účastníci prostě nesouhlasí a domáhají se přezkumu Nejvyšším správním soudem (NSS). Pokud se jedná o žádost o přiznání odkladného účinku napadeného rozsudku, pak tím zcela zřejmě sledovali stav, aby se tímto pravomocným rozsudkem nemuseli, až do rozhodnutí NSS, řídit. Ministerstvo dopravy a ÚOHS totiž tlačí čas, neboť k plnohodnotnému plnění ze smlouvy o veřejné zakázce má dojít od 1. 1. 2020 a citovaná soudní rozhodnutí tento termín ohrožují.

Pokud se pak jedná o důvodnost žádosti ohledně odkladného účinku, pak podle mého názoru nebyly splněny podmínky pro jeho přiznání. Návrh byl totiž založen (odůvodněn) posouzením věci samé – tedy založen na shodných důvodech, které byly namítány v kasační stížnosti (zejména otázka platnosti či neplatnosti smlouvy uzavřené 20. 9. 2018). NSS se v tomto řízení o „odkladu“ takovými argumenty ani nemůže zabývat. Nemohl by se totiž vyvarovat faktického „naznačení“, jak bude rozhodovat ve věci samé. Vedle toho bylo návrhem, z důvodů, kterým jsem neporozuměl „předpokládáno“, že by odklad vykonatelnosti měl být závazný co do právního názoru pro Krajský soud v Brně v tehdy neskončeném řízení o návrhu na zákaz plnění smlouvy (viz druhý zmíněný rozsudek). To byl od Ministerstva dopravy a ÚOHS předpoklad zcela nesprávný. I kdyby NSS ve věci odkladný účinek kasační stížnosti přiznal, nemělo by to žádný vliv na rozhodování krajského soudu o žalobě podané v dosud neskončeném řízení. Stručně řečeno: návrhem nebylo prokázáno, že by napadený rozsudek zakládal hrozící újmy veřejným zájmům v oblasti veřejného zadávání zakázek či případným nabytým právům.