Naopak je podle nich prostor pro zlepšení. Například předseda národnostní české menšiny při úřadu rakouského spolkového kancléřství Karel Hanzl by si přál, aby příští rakouská vláda uznala nárok na státní podporu menšinovým školám, jako jsou dvojjazyčná školka, základní škola a gymnázium, které ve Vídni navštěvuje na 560 žáků a studentů a které zastřešuje Školský spolek Komenský.

Hanzl očekává, že vztahy Rakouska vůči České republice budou pokračovat v pozitivním vývoji. „Se zhoršením vztahů nepočítám v žádném případě a zlepšovat se dají vždycky,“ podotkl Hanzl. Jako příklad uvedl téma, jímž se sám intenzivně zabývá, totiž snaha prosadit zákon o původních menšinách v Rakousku.

Česká republika je brána jako pozitivní příklad, jak zacházet s migranty

Hanzl, který je od roku 1993 zároveň předsedou Školského spolku Komenský, v posledních dvou letech jednal se zástupci politických stran, s ministerstvem školství a s úřadem spolkového kancléře o zákonu, jenž by prý umožnil soukromým školám menšin žádat o podporu státu. „Od roku 1918 ještě stále nemáme uznané české školství ve Vídni,“ upozornil dnes v rozhovoru s ČTK laureát ceny Gratias agit, kterou mu v roce 2008 udělilo české ministerstvo zahraničí za šíření dobrého jména České republiky.

„Z rozhovorů, které jsme vedli za poslední dva roky, jsme nabyli dojmu, že proti se nikdo výslovně nepostavil. Potřebovali bychom ale ve vládě ministra, pro kterého by to byla osobně důležitá záležitost,“ vysvětlil Hanzl, podle něhož ve Vídni žije odhadem na 30 000 Čechorakušanů, kteří se aktivně hlásí k českému původu nebo jazyku.

Problém nevidí ani v případném vstupu FPÖ do vlády. „Byl tu kontakt FPÖ směrem k českému prezidentovi a Česká republika je brána jako pozitivní příklad, jak zacházet s migranty,“ poukazuje na údajné sympatie, které v poslední době chová strana považovaná za černého koně voleb vůči České republice a dalším zemím Visegrádské skupiny.