„Začínáme se bavit o konkrétních možnostech a sledujeme, monitorujeme potřeby na ukrajinské straně v Dněpropetrovské oblasti. Díváme se, jaké možnosti jsou na naší straně, kde se můžeme do rekonstrukce a do konkrétních projektů zapojit,“ uvedl Matula. „Snažíme se propojovat i vědecké kapacity, univerzity,“ doplnil.

Připomněl také, že vláda loni schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou dá Česko mezi lety 2023 až 2025 každoročně půl miliardy korun. Co se týče sektorové pomoci, zaměřit by se Česko mohlo na energetiku, dopravu a dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, ale také na dekontaminaci a odminování zasažených území.

Nutná byla podle velvyslance také pomoc, kterou už země poskytly v zimě, aby Ukrajina nezůstala bez tepla, elektřiny či vody. „Jednalo se o rychlou pomoc. Modulární ubytování pro běžence, v energetice dodávky velkých i menších generátorů, dodávky kogeneračních jednotek,“ řekl. Spousta českých firem podle něj byla v kontaktu s ukrajinskými energetiky, vyměňovali si seznamy, co země napadená Ruskem potřebuje. Šlo například o náhradní díly do transformátorů či pro rozvodné sítě.