Česko už jedná s Dniprem o zapojení do poválečné obnovy regionu

12.03.2023 21:15

Česko už jedná s radnicí města Dnipro či s byznysovými kruhy ohledně zapojení do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Vedle zaměření na konkrétní region se chce Česká republika také zapojit do rekonstrukce v jednotlivých sektorech, v nichž má know-how a zkušenosti.

Česko už jedná s Dniprem o zapojení do poválečné obnovy regionu

Foto: Reprofoto: CNN Prima News
Popisek: Velvyslanec v Kyjevě Radek Matula

Anketa

Jakou školní známkou hodnotíte prezidentství Miloše Zemana?

20%

59%

hlasovalo: 26305 lidí

„Začínáme se bavit o konkrétních možnostech a sledujeme, monitorujeme potřeby na ukrajinské straně v Dněpropetrovské oblasti. Díváme se, jaké možnosti jsou na naší straně, kde se můžeme do rekonstrukce a do konkrétních projektů zapojit,“ uvedl Matula. „Snažíme se propojovat i vědecké kapacity, univerzity,“ doplnil.

Připomněl také, že vláda loni schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou dá Česko mezi lety 2023 až 2025 každoročně půl miliardy korun. Co se týče sektorové pomoci, zaměřit by se Česko mohlo na energetiku, dopravu a dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, ale také na dekontaminaci a odminování zasažených území.

Nutná byla podle velvyslance také pomoc, kterou už země poskytly v zimě, aby Ukrajina nezůstala bez tepla, elektřiny či vody. „Jednalo se o rychlou pomoc. Modulární ubytování pro běžence, v energetice dodávky velkých i menších generátorů, dodávky kogeneračních jednotek,“ řekl. Spousta českých firem podle něj byla v kontaktu s ukrajinskými energetiky, vyměňovali si seznamy, co země napadená Ruskem potřebuje. Šlo například o náhradní díly do transformátorů či pro rozvodné sítě.

Fotogalerie: - Náklad pro Ukrajinu

Nakládka vagonů s humanitární pomocí pro ukrajinsk...

V druhém pololetí minulého roku se Česko zaměřilo také na zdravotnictví, dodávalo vybavení do nemocnic, zdravotnické stany nebo autobusy, které mohou sloužit k ošetřování nebo k převozu zraněných lidí. Matula řekl, že smeká před českými nevládními organizacemi, ale i před běžnými občany, kteří přispívali v různých sbírkách.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Článek obsahuje štítky

ČTK , Ukrajina , Matula , válka na Ukrajině , Dnipro

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: čtk

FactChecking ^BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: