Napadený organismus si podle něj virus zapamatuje a vytvoří si na něj určitou imunitní odpověď. Díky tomu je prý vysoce pravděpodobné, že když už se člověk s virem jednou setká a onemocní, podruhé již může být v klidu. Absolutní jistotu sice nebudeme mít nikdy, ale podle Drbala je opravdu hodně malá pravděpodobnost, že by se člověk musel s nemocí covid-19 vyrovnávat dvakrát. Zásadní roli zde podle něj hraje buněčná imunita.
„Ve výjimečných případech to bylo potvrzené, ale pravděpodobnost, že znovu už neonemocníte, je velice vysoká. V biologii se ale nedá nikdy nic absolutně vyloučit, je to věc pravděpodobnosti,“ uvedl doslova imunolog.
Co podle Vás nejvíc pomáhá proti koronaviru?Anketa
Zmínil také virologa Jaroslava Flegra a poznamenal, že Flegr nemá pravdu, když v tuto chvíli mluví o různých podobách koronaviru.
„Je třeba rozlišovat mutace a kmeny virů. Pokud vím, kolega Flegr mluvil o nástupu více virulentních kmenů, které způsobí více úmrtí. Tak tomu ale není, naopak smrtnost celosvětově klesá. Dosud se neobjevil žádný funkčně odlišný kmen koronaviru a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se měl objevit,“ poznamenal imunolog.
Jako imunolog prý nemá o společnost obavy, ale jako občan má strach, jak současná situace naruší mezilidské vztahy, systém vzdělávání, jak se podaří napravit ekonomickou situaci a tak podobně. S těmito problémy se podle něj budeme potýkat ještě dlouho poté, co samotná epidemie odezní.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
