Přestřelka vypukla, když Tomáš Krystlík obsáhle promluvil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. V něm přišel s velmi pozoruhodným výkladem dějin české ústavnosti, která podle něj nestála za nic už od Masaryka, a to z jednoduchého důvodu – rozhodující posty prý obsadili lidé národně uvědomělí, ale zcela neschopní. „Čeští vzdělanci v té době v naprosté většině prošli německými vyššími školami, což nevzbuzovalo důvěru, musely se nároky snížit, a tak se sáhlo po nevzdělancích. Hlavně když kandidát byl Čech jak poleno. A dáte-li primitivovi moc, většinou ji zneužije,“ uvedl historik.

A pokračoval dějinami druhé světové války a následného odsunu Němců. Ti se podle Krystlíka za své válečné zločiny dávno a mnohokrát omluvili. „Analogicky by se ke zločinům svých rodičů a prarodičů již dávno mohli doznat Češi a omluvit se za ně. Nic by je to nestálo. Zařadili by se tak mezi civilizované národy,“ řekl Krystlík. Jenže Češi podle něj nic takového neudělají, protože žijí v pohádkách o své velké minulosti a rovněž o svém humanismu.

Na jeho rozhovor velmi ostře zareagoval europoslanec za KSČM, vystudovaný historik Miloslav Ransdorf, který již několikrát na podobné názory reagoval dost ostře. Podle něj Krystlík „pokračuje v linii stavění historie na hlavu, jako vždy v neprospěch Čechů“. A v rámci férovosti proto rozebral, jak ke světovým dějinám přispělo Německo. Připomenul mimo jiné názor svatého Bonifáce, apoštola Německa, že „Slované jsou ten nejhnusnější z lidských kmenů“, a rovněž názor, že „slovanské plemeno musí být střeženo jako býk a bičováno jako osel“. V Německu podle Ransdorfa mnohé dodnes dráždí, že Češi na rozdíl od polabských Slovanů dokázali uprostřed německého prostoru udržet svou svébytnost.