Katar je podle článku objektem mnoha spekulací, že podporuje fundamentalistický výklad islámu a zakázané či kontroverzní organizace jako Muslimské bratrstvo, ISIS, části al-Káidy, Hamás, Tálibán či jiné organizace podobného střihu. O tom může svědčit i to, že právě zde se měli setkat vyjednavači USA a Tálibánu, když jednali o budoucnosti Afghánistánu. Proto zřejmě na Katar ostatní státy v Perském zálivu uvalily nedávno sankce.

Emír Kataru Tamím ibn Hamad Al Sání nedávno ukázal, že Francie je zemí, kde má své zájmy. Jeho červencové setkání s francouzským prezidentem Macronem bylo v krátké době již třetí. Byly uzavřeny smlouvy za 12 miliard eur, což z Kataru dělá třetího největšího francouzského partnera v Zálivu.

Peníze z Kataru také sponzorují „megamešity“. To už nejsou improvizované stavby v garážích nebo kulturních centrech, jde o obrovské stavby s minarety. A jejich umístění je také ironické. Například Velká mešita z Poitiers se nachází co by kamenem dohodil od místa, kde Karel Martel zastavil postupující muslimskou armádu Abdula al-Rahmana v osmém století. Imám této mešity, kde se může najednou modlit až 700 věřících a jejíž minaret měří 22 metrů, uvedl, že její stavbu umožnily finance poskytnuté „Katarskou charitou“. Právě tato organizace poskytla fondy, když se příspěvky věřících v Poitiers ukázaly jako nedostatečné. Podle jeho slov: „Co jsme postavili, je díky Alláhovi a pomocí Katarské charity.“