Premiér Andrej Babiš (ANO) přislíbil, že do zdravotnictví přiteče 6 miliard korun navíc. Odborářům to ale nestačí, požadují víc o 14 miliard, tedy o 8 miliard víc, než slibuje předseda vlády. Adam Vojtěch před kamerami prohlásil, že on 8 miliard navíc rozhodně neslíbí. „My už teď saháme 11 miliard do rezerv. Odbory mohou klidně chtít 100 miliard navíc, mohou stupňovat své požadavky, ale je třeba se dívat na ta čísla,“ zdůraznil šéf resortu zdravotnictví.
„Odbory, když s nimi jednáme, tak říkají ‚nás moc nezajímá, co bude v roce 2021, nás zajímá, co je teď, případně příští rok‘. Ale já se musím chovat jako odpovědný ministr,“ zdůraznil Vojtěch.
Zimmermann dal Vojtěchovi za pravdu. Jako opoziční politik by prý spíš měl tleskat požadavkům odborů, ale kriticky prý uznává, že ministr má v některých věcech pravdu. Do zdravotnictví opravdu teče více peněz. Problém je však podle experta ODS v tom, že velké nemocnice dostávají více peněz než malé nemocnice, za provedení téhož zákroku. Zatímco velké nemocnici mohou pojišťovny platit za operaci slepého střeva 36 tisíc, tak v malé nemocnici tatáž operace stojí asi 27 tisíc korun.
Profesor Pafko se postavil na stranu odborů.
„Víte, jestli je peněz moc nebo málo, to je relativní. Pokud chceme mít zdravotnictví na úrovni Západu, tak je těch peněz málo. Pokud chceme zdravotnictví na úrovni Bulharska nebo Albánie, tak je peněz dost,“ zaznělo z úst profesora Pafka.
Pokud jde o to, proč ve velké nemocnici stojí operace slepého střeva více než v nemocnici malé, je to prý i kvůli počtu lékařů. V malé nemocnici slouží noční službu jeden lékař, ve velké to jsou tři lékaři, kteří mohou operovat i složité případy, v případě nutnosti. A tyto tři lékaře je podle Pafka třeba zaplatit.
„První věc. Já jsem první ministr, který úhradovou vyhlášku tvoří transparentně. My ji tvoříme tak, že se všichni sejdou u jednoho stolu, tam jsou praktičtí lékaři a další, a jednáme. Doteď to bývalo tak, že se ta úhradová vyhláška vydala a nikdo nevěděl, jak vznikla,“ zlobil se před kamerami ministr.
Dodal navíc, že vláda Andreje Babiše vydává na zdravotnictví 7,5 procenta HDP a míří k 8 procentům. Pafko však okamžitě nabídl Vojtěchovi protiargument. „Podle mě je to stále málo. USA vydávají 15 procent,“ zdůraznil s tím, že se musí najít celospolečenská shoda na tom, zda chceme na zdravotnictví vydávat víc peněz, či nikoliv.
„Já si myslím, že zdravotnictví může zkonzumovat jakékoli prostředky. Když tam půjde 10 miliard, spotřebuje se 10 miliard. Jsem přesvědčen, že když tam půjde i 30 miliard navíc, bude spotřebováno i těch 30 miliard,“ pravil Vojtěch.
A Pafko znovu nabídl pohled z druhé strany. Musíme si uvědomit, že jedno procento HDP v Česku není v absolutních číslech totéž jako v Rakousku nebo v Německu. „Ale když si nějaká nemocnice kupuje přístroj, tak za něj zaplatí stejně, ať ho kupuje nemocnice v Insbrucku nebo v Pardubicích,“ prohlásil profesor.
Jedním dechem dodal, že Češi, Moravané a Slezané chodí k lékaři častěji než např. Švédové. Zimmermann k tomu dodal, že Češi si volají záchrannou službu třeba i kvůli bolesti zad. Bolest zad může ukazovat i na vážné zdravotní problémy, ale častěji jde podle experta ODS o banality, na které si rychlou záchrannou službu volat nemusí.
Jednou z cest, jak zlevnit zdravotnictví, by teoreticky mohlo být snížení počtu zdravotních pojišťoven. Vojtěch však nechtěl potvrdit, zda chystá redukci počtu pojišťoven. „Je to věc k diskusi, já bych tady nechtěl dělat nějaká závažná prohlášení,“ uvedl ministr.
Je si prý vědom toho, že lidé na některá důležitá vyšetření čekají příliš dlouho. Chce sbírat data z terénu, aby věděl, kde a jak dlouho se čeká na to či ono vyšetření. A na základě získaných dat chce hledat cesty, jak to zlepšit. Jednou z cest je, že specialista, který přijme pacienta v ten samý den, kdy pacient dostal doporučení k návštěvě od svého praktického lékaře, dostane za rychlé vyšetření pacienta peníze navíc.
Profesor Pafko dodal, že české zdravotnictví má ještě jeden problém. Lékaři v nemocnicích slouží mnohem víc přesčasů, než by i jen směli podle zákoníku práce. Přesčasy smí činit jen něco přes 400 hodin ročně, ale často ve skutečnosti se slouží spíše 800 hodin.
„Že jsou pak někteří lidé unavení a neurvalí, možná na to mají právo. Ale především tady jde o to, že je tady porušován zákoník práce,“ upozornil profesor s dovětkem, že v českých nemocnicích schází asi tisíc lékařů a dokud do nemocnic nepřijdou, budou muset sloužící lékaři pracovat i v rozporu se zákoníkem práce.
Mladí lékaři si dnes cení svého volného času stejně jako peněz. Řadě lékařů se dnes nechce sloužit 800 hodin přesčasů, proto do nemocnic nejdou a problémy s nedostatkem lékařů trvají. Tato situace podle profesora Pafka i ministra Vojtěcha téměř nemá řešení. Podle Vojtěcha lze teoreticky postupovat tak, že se lékařům nařídí, že musí odsloužit nějaký čas v nemocnicích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
