Mládež kalí na privátech nebo ve sklepních místnostech, o kterých se na veřejnosti moc nemluví. Je to takové staré tajemství právovárečných domů, které si majitelé nebo někteří hostinští nechávají jen pro sebe. Bohatá skupina lidí, ovládající řadu podniků, má najednou příjmy víc než nízké. Na „vatu“ nepomýšleli, vždyť od dob divoké privatizace jel „Schwarz systém“ jedna báseň a něco jako EET byl problémek, který přidělal jen malé vrásky. Koronavirus tohle totálně převálcoval.
A pak že se zázraky nedějí!
Na současné západní frontě opravdu není klid. Jednu dobu, a to nejen za první vlny, ale také na přelomu srpna a září, vylétl počet případů na Domažlicku a následně i Klatovsku docela vysoko. Ostatní okresy zůstaly téměř „nepolíbené“. Pak mávnutím čarovného proutku bylo Chodsko, Tachovsko čisté bezmála jako lilie. Zatímco Chebsko na Karlovarsku vykazovalo ornamentně problémy, Plzeňsko se nechalo ukolébat.
V čem bylo a je „jádro pudla“? Z chrchlajícího okresu Cham v sousedním Bavorsku, kterému jsme se téměř vysmívali ještě v květnu, zmizel kašel, a tím pádem i covid, a zdá se, vesele překročil hranice do země pro něj líbeznější, rouškami nepolíbené, kde se na počest velkého vítězství nad koronou vydávala poštovní známka a opulentně se hodovalo na Karlově mostě.
Boj na více frontách
Mohli za to pendleři? Nebo se od září mnoho netrasovalo? Plzeňská hygiena měla svých starostí dost, válčil tu soudem znovu dosazený svérázný a kdysi vyhozený ředitel s poutavým jménem Tomašuk. Ten bojoval hlavně o to, aby se mohl vrátil na svůj post, což se také stalo. A i když byl znovu tentokrát pokárán samotným plukovníkem Prymulou, zůstává na svém místě. Byť řada jeho podřízených prohlásila, že s ním společné kanceláře sdílet nebude. A že prý odejdou. A tak odchází „plzeňský Prymula“, nestor epidemiologů, vážený člověk, profesor Pazdiora. Do důchodu, neb má již svá léta. Věřte – nevěřte. V době nejhorší, kdy se nedaří (a někomu ani nechce) trasovat, kdy v jeho regionu je situace opravdu vážná, odchází. Nikdo z dotčených pánů se nechce k problematice vyjadřovat, což dokážu pochopit…
Prsty a prstíčky, které se vytahují z Plzně nejen do Prahy, jsou cítit na řadě ministerstev – ostatně notoricky známé je vystoupení tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty o tom, jak na něj nakročil jeden z plzeňských kmotrů. Město potřebuje klid, a proto třeba na rozdíl od Prahy se městská policie příliš nehrne do represivních opatření týkajících se covidu. Na jedné straně se člověk nediví, protože co si vezmete na zpustlé „smažce“ nebo propuštěném dělníku z Moldávie. Veřejná doprava se večer stala poměrně hororovou záležitostí, a tak řada lidí raději jezdí svým autem. Řidiči nejsou příliš chráněni ani v běžném čase – například v Praze je znemožněn vstup předními dveřmi, kdežto v Plzni se lidé hrnou za záda řidičů ostošest – a ty chrání jen papundekl nebo plast.
Trhy o zdraví
Poprvé na farmářských trzích na plzeňském náměstí vedle katedrály svatého Bartoloměje měli všichni trhovci roušky. O návštěvnících se tak říci mnoho nedá, už jen proto, že ji tvoří především mladší generace. Ještě před týdnem bylo zajímavé porovnat prodavačku z potravin, která sedí u kasy s rouškou, zaříznutou za ty hodiny do tváře nebo mezi uši, a na druhé straně trhovci, jimž bylo skrze rozesmáté úsměvy vidět snad až na mandle. O nějakých rozestupech větších než půl metru nebylo ani řeči, slovy Hašlera „tělo na tělo“.
Viktorka Plzeň!
Nejlepší je prý nevědět. A žít právě teď a neřešit, co bude za hodinu, natož druhý den, natož dokonce za čtrnáct dní. Vraťme se ještě ke specifiku Plzně. Při letmém pohledu mezi protestující na Staroměstském náměstí jsem tedy viktoriánů mnoho neviděl. Ale možná že jejich sporadická účast byla ovlivněna zhrzeností Berberovy kauzy, která, jak vidno, má své metastázy, jak jinak, i v Plzni.
Fotogalerie: - Fandění na Staromáku
Studenti a důchodci
Doba koronavirová prý odhaluje charaktery. Ostatně jako každá vypjatá doba. I Západočeská univerzita ústy svého rektora Holečka protestovala proti uzavření. Zvláštní přístup, když děkanka, poslankyně za ODS MUDr. Ilona Mauritzová, je „kovaná“ ve zdravotnictví, kdy ve zdravotnickém školství také i podnikala.
A teď prý zamořený Liblín, malá obec nad Berounkou, na hranici kraje. Osmdesát klientů domova důchodců postižených covidem. Jak je to v jiných zařízeních? Kauza návštěvy plzeňského exhejtmana Bernarda (dříve ČSSD, nyní za STAN), tehdy pozitivně testovaného, v domově důchodců v Janovicích nad Úhlavou též vyšuměla. V kolika zařízeních nejen v rámci západních Čechách vycení covid své zuby? Tak nějak se nehovoří o již desítkách a desítkách sociálních zařízení po republice, která hlásí pozitivní případy a problémy s ošetřováním.
Itálie, Německo – a Čína
A tak se vrátíme na plzeňské náměstí, kde se již několik týdnů v několika stanech odehrává zajímavý projekt – představení italských regionů. To tu je už od léta, se střídavým zájmem lidu. Italské vlajky dnes trochu evokují italský jarní scénář. Ale tuto poněkud morbidní připomínku jsem si prostě neodpustil. Náměstí zajímavých zajímavostí. Kancelář organizace Bavorské lesy, kde v zadních prostorech se nacházel sociálnědemokratický „kabinet“ pro spolupráci s Čínou.
Jak kdysi uvedl primátor města Martin Baxa (ODS), že „... Plzeň je nejvíc proamerické město v republice…“ Sociálnědemokratické krajské vedení bylo tak nějak pročeské. Logicky je také probavorské. Jen si z Bavorska některé vzory tak nějak neimplementovalo…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
