Na semináři v Poslanecké sněmovně o jeho politice diskutoval Michal Klusáček, předseda České strany národně sociální, jejímž byl Edvard Beneš členem. A také Zdeněk Vyskočil, právník a expert na moderní dějiny. Komparace jeho rozhodování.

Kvůli nemoci se musel omluvit historik a slavista Michal Téra. Jak ale avizoval pořadatel akce, poslanec SPD Tomáš Doležal, vystoupí na semináři, který bude zaměřen na česko-německé vztahy při příležitosti setkání sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.

Tento přelomový moment naší historie zmínil i předseda Klusáček, a to hned v úvodu svého projevu. V dnešní době je podle něj důležité připomínat odkaz prezidenta Beneše zejména proto, že po 80 letech dochází k něčemu, o čem jsme si mysleli, že k tomu nikdy nedojde.

„O Benešovi nemluvíme jen jako o významné postavě našich dějin, ale o státníkovi, který vytvořil vlastní koncepci demokracie,“ zdůraznil. Benešova vize demokracie byla formována v přelomové době a právě téma, jak si zachovat demokracii v době, kdy civilizace prochází krizí, bylo pro něj zásadní. A právě proto je užitečné Beneše studovat i v dnešní době.

„Demokracie pro něj nebyla taktickým nástrojem, ale hodnotovým horizontem,“ vysvětloval Klusáček. Demokracie byla pro Beneše režimem odpovědnosti a mravní dimenze veřejného života. „Výkon moci musí být kontrolován nejen právem, ale i svědomím,“ shrnul tento přístup.