Žalobou Evropské unie na Českou republiku k Evropskému soudnímu dvoru za to, neharmonizovala svou legislativu ve věci zaměstnaneckých penzijních fondů, a minimálním zájmem domácích sdělovacích prostředků o toto téma začíná Petr Žantovský ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích. „To je věc, která se táhne od roku 2005. Původní žalobě se částečně vyhovělo zákonem z roku 2011, ale v něm se stanovila pravidla pro zaměstnanecké fondy, které by přišly ze zahraničí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský, že to vypadá zdánlivě jako expertní téma, ale přitom to spíše připomíná Andersenovu pohádku o císaři, který je nahý, ale nikdo to neřekne.

„Má tu vzniknout legislativa pro legislativu, ačkoli věcná podstata, ke které by se ta legislativa měla vztahovat, neexistuje,“ upozorňuje mediální odborník a srovnává to se žalobou Evropské komise na Irsko, protože nemá dostatečně harmonizovanou legislativu ve věci rychlovlaků. „Problém je v tom, že v Irsku žádné rychlovlaky nejsou. Stejně jako Irsko nemá dostatečně legislativně ošetřenu situaci rychlovlaků, tak my nemáme dostatečně ošetřenu situaci zaměstnaneckých penzijních fondů. Oni nás nenutí, abychom ty fondy zaváděli, ale musíme na ně mít legislativu,“ poukazuje Petr Žantovský na absurdnost situace.

Příště si někdo vzpomene, abychom legislativně ošetřili mořský rybolov

„Je to velmi podobné tomu, když pan ředitel Henych na ministerstvu vnitra sčítal chybné podpisy kandidátů na prezidenta místo toho, aby je zprůměroval. A nic se nestalo ani panu Henychovi, ani se média nedivila, že šéf takového odboru na ministerstvu vnitra neumí počítat, neumí základní aritmetickou operaci. Ani dnes média nekřičí, jak je to možné, že nás Evropská komise nutí k tomu, abychom měli nějakou legislativu na to, co tu není a nebude. Tak čekám, že příště si někdo v Bruselu vzpomene, že bychom měli například legislativně ošetřit mořský rybolov,“ konstatuje Petr Žantovský, že to je také komodita, která se nás týká opravdu velmi „silně“, a měli bychom být tedy pokutováni.