Samostatný ÚZSI navázal v roce 1994 na Úřad pro zahraniční styky a informace Ministerstva vnitra ČR. Jako civilní rozvědka zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů ČR. ÚZSI od loňského září vede kybernetický expert Marek Šimandl. V čele úřadu nahradil Jiřího Šaška, kterého postavil loni na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) v souvislosti s vyšetřováním hospodaření ÚZSI.

Rozvědka dlouho neměla vlastní kontrolní parlamentní orgán, na rozdíl od ostatních tajných služeb. Příslušnou stálou komisi založila Sněmovna až loni v lednu na základě novely zákona o zpravodajských službách. Šéf komise Pavel Blažek (ODS) na dotaz ČTK uvedl, že ÚZSI podle jeho názoru funguje a fungoval celá léta dobře. „Svědčí o tom i dobrá pověst rozvědky u našich spojenců,“ řekl.

Lipavský míní, že ÚZSI potřebuje především stabilizaci. „Též by si zasloužil užší integraci s Ministerstvem zahraničních věcí a s naší sítí zastupitelských úřadů. Zařazení pod Ministerstvo vnitra nedává úplně smysl,“ konstatoval. Pirátský poslanec obecně vyčítá sněmovním komisím dohlížejícím nad tajnými službami nízkou aktivitu. „Částečně je to dané tím, že v nich mají zástupce i extremistické strany či poslanci se silnými vazbami na problematické státy,“ uvedl Lipavský. Komise kvůli tomu pak nejdou příliš do hloubky ve své činnosti, míní. „Na druhou stranu je nutné říci, že služby vnímají komisi jako významného partnera a plně s námi spolupracují,“ dodal.

I když se podle něj ÚZSI nevyhnuly některé problémy, hodnotí jeho činnosti poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) pozitivně. „Bohužel vzhledem k utajovanému charakteru činnosti ÚZSI nemohu zabíhat do bližších podrobností,“ uvedl. Za pozitivní považuje i skutečnost, že vznikla speciální poslanecká komise pro ÚZSI. „Umožňuje to její větší kontrolu,“ dodal.