„Není úplně zvykem unášet hlavy státu v pyžamu. Na druhou stranu jsou efektivní a tím konáním získávají to nejcennější v dnešní době, a to je kredibilita. Problém dnešního světa je, že se Evropa upíná ke slovu a nechápe, že slovo musí být v jednotě s činem, teprve potom má váhu. USA méně hovoří, ale pak konají a tím získávají to nejcennější v dnešním světě – kredibilitu,“ řekl Jakub Landovský, bývalý velvyslanec při NATO.
??| „Evropa se upíná ke slovu a nechápe, že slovo musí být v jednotě s činem, teprve potom má váhu. USA méně hovoří, ale pak konají a tím získávají to nejcennější v dnešním světě – kredibilitu,“ říká @jlandovsky. Má se Dánsko obávat o Grónsko? A jaká je budoucnost NATO? Celý… pic.twitter.com/kWr6WLzujS
— DVTV (@DVTVcz) January 9, 2026
Akceschopnost, síla a ekonomická síla budou podle něj rozhodující faktory 21. století.
„Já upřímně zírám a nechápu, co se mu stalo,“ reagovala na síti X europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
Já upřímně zírám a nechápu, co se mu stalo.
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) January 9, 2026
Jakub Landovský, bývalý český velvyslanec při NATO a dlouholetý člen České strany sociálně demokratické (ČSSD, nyní SOCDEM), prošel v posledních letech výraznou proměnou svých politických postojů. Od reformátora v levicové straně přes silného zastánce transatlantické aliance až po pragmatického realistu zaměřeného na národní zájmy, bezpečnost a tvrdý postoj k Rusku – jeho cesta odráží širší globální změny a zklamání z evropské slabosti.
Začal jako sociální demokrat a má za sebou ohromující kariéru
Landovský vstoupil do politiky v roce 2006 jako člen ČSSD. V roce 2012 společně s Jiřím Dienstbierem ml. inicioval výzvu „Živá socdem“, která kritizovala klientelismus v pražské organizaci strany.
V letech 2015–2019 působil jako náměstek ministra obrany, kde se zabýval obrannou politikou. V roce 2018 kandidoval za ČSSD na primátora Prahy, ale strana neuspěla.
Vrcholem jeho kariéry bylo velvyslanectví při NATO. Zde se profiloval jako zastánce tvrdého postoje vůči Rusku. V roce 2024 prohlásil: „Rusko zůstane minimálně po desetiletí hrozbou pro evropskou bezpečnost a je třeba se podle toho chovat.“
Po ruské invazi na Ukrajinu opakovaně zdůrazňoval nutnost podpory Kyjeva a investic do obrany. Klíčový zlom přišel v říjnu 2024, kdy Landovský vystoupil ze SOCDEM. Důvodem byl nesouhlas se směřováním strany po sjezdu, kde byla zvolena Jana Maláčová a diskutovala se spolupráce s jinými levicovými subjekty. Landovský to shrnul slovy: „Já myslím, že po těch X letech stačilo.“
Jeho odchod proběhl souběžně s odchody dalších významných tváří, SOCDEM opustil např. Tomáš Petříček a Petra Buzková.
Od srpna 2024 působil jako výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.
Po roce působení však think-tank opustil.
Vrátil se na Ministerstvo obrany ČR. Spekuluje se o tom, že se zřejmě stane ředitelem některé ze sekcí úřadu.
Nehrajme si na to, že ve světě jsou nějaká pevná pravidla
Politické postoje Jakuba Landovského se postupně posunuly k realismu. Kritizoval slabost Evropy a volal po akceschopnosti. Uvedl, že Evropa musí přestat ignorovat bezpečnostní hrozby a začít investovat do obrany, politici musí přiznat realitu a změnit přístup.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
„Jediný způsob, jak dnes měnit hranice nebo zóny kontroly na Ukrajině, je v tuto chvíli bojem,“ vyjádřil se.
V listopadu 2025 komentoval Trumpův mírový plán jako „finlandizaci, ne kapitulaci Ukrajiny“, přičemž Kyjev a Evropa nemají podle jeho slov jinou alternativu.
„Opravdu si nehrajme na to, že ve světě jsou nějaká pevná pravidla,“ řekl tento týden a dodal, že musíme být akceschopní.
Už loni se nechal slyšet, že ideály v zahraniční politice mají přijít až po zajištění prosperity a bezpečnosti pro sebe sama.
Tento posun od ideologické levice k pragmatickému realismu, kde prioritu mají národní zájmy a tvrdá mocenská politika, ukazuje na jeho adaptaci na turbulentní dobu po ruské agresi a změnách v USA.
Landovského příběh ilustruje, jak mnozí čeští politici přehodnocují své postoje tváří v tvář realitě slabé Evropy a nevybíravé velmocenské politiky. „Ve válce na Ukrajině jsme si neřekli, čeho chceme dosáhnout,“ zdůraznil už loni v září.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.








