Demonstrace čas od času probíhají v různých zemích světa. Lidé často protestují např. proti týrání zvířat. V Česku je to ale trochu jinak.
„Místo toho se tu co chvíli plní náměstí, tu proti Zemanovi, Babišovi či Benešové, proti policejní mlátičce v čele jakési parlamentní komise, tu za vyznamenání pro strýčka Bradyho, jednou s metáním vajec, jindy s trenkami, červenými kartami, občas vykoukne šibenice. A do toho dětské pátky, tedy kinderdemonstrace za klima, pochody pro potraty a proti potratům, za legalizaci marihuany… Máme to brát vážně? Jako českou obdobu francouzských žlutých vest? Nebo spíš jen jakousi variaci na práva koček?“ zeptal se Korecký v deníku, který patří předsedovi vlády Andreji Babišovi a momentálně je odložen v jeho svěřenském fondu.
Podle Honzejka mají demonstrace smysl. Babišovi totiž vadí.
„I když se Andrej Babiš tváří, že mu demonstrace nevadí, je to jen póza. Jeho hnutí je prý pro všechny a demonstrace lidí, kteří politiku koblih ‚nežerou‘, tenhle obraz nabourávají. Navíc se demonstracím dostává pozornosti v zahraničí, a pokud se týkají tak klíčové záležitosti, jako je nezávislost justice, komplikuje to Babišovu snahu tvrdit, že je jiný než autoritáři v Polsku a Maďarsku. V demonstracích je velká symbolika a davy na náměstích představují pro premiéra reputační problém,“ podotkl Honzejk.
Honzejk demonstrace vnímá také jako jasný signál Babišovi a Benešové, co by se mohlo dít, kdyby nezávislost justice jako jeden z pilířů liberální demokracie skutečně ohrozili. Jde o varování, aby se o něco takového vůbec nepokoušeli.
Korecký však poznamenal, že se proti demonstracím vymezila i bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, podle které nyní ještě nemusí být ohrožen právní stát, což tvrdí demonstranti. „Při vší úctě k právu projevit svůj názor veřejně vidím demonstrace v těchto souvislostech jako výraz dezorientace,“ uvedla.
Komentátorovi se zdá, že především v Praze neprotestují lidé proti výsledkům sněmovních demokratických voleb a voleb prezidentských. Připomněl, že Babiš se svým hnutím ANO dostal 1,5 milionu hlasů, což je víc než desítky tisíc demonstrantů v ulicích Prahy a stovky demonstrantů v městech dalších.
„Je-li politik nějak aktuálně mocensky oslaben, mohou demonstrace jeho pozici skutečně rozkolísat. Ale co chcete dělat, když Zeman má stále nadpoloviční podporu veřejnosti a Babišovo ANO si dál drží náskok před ostatními partajemi o parník? Protesty jim paradoxně mohou pomoci, upevnit jejich voličské jádro, které si řekne – co tam v té Praze zase blbnou?“ nabídl jeden z možných pohledů na demonstrace Korecký.
Pokud se má nějak měnit politická scéna, musí pozvednout hlas současná opozice a nabídnout takovou alternativu, která přiláká dost voličů. Protesty v ulicích samy o sobě nestačí. Nemusí odrážet ani přání celé společnosti, jak ostatně ukázala prezidentská volba, kde často kritizovaný prezident Zeman těsně vyhrál. Těsně, ale vyhrál.
Ing. Miloš Zeman
Také Honzejk dospěl k tomu, že občanská společnost už svůj hlas pozvedla a teď je na demokratických politicích, aby toto vzepětí přetavila v nějaký politický impuls, aby přišli s něčím, pro co dokážou získat většinu voličů.
„Desetitisíce lidí na demonstracích by jim měly sloužit jako motivace, aby přišli s kvalifikovanou nabídkou a přesvědčili většinu společnosti, že ‚strana pro všechny‘ není to pravé. Pokud to nedokážou, vyzní nakonec demonstrace opravdu do ztracena,“ uzavřel varovně komentátor HN.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
