„Bezmála 90 procent účastníků referenda na východě Ukrajiny podpořilo ‚lidové republiky‘, ale není jasné, zda tím zároveň souhlasí i s odtržením od Ukrajiny, nebo chtějí ‚jen‘ regionální autonomii, či zda se celým referendem pouze posílila vyjednávací pozice východu Ukrajiny s Kyjevem,“ píše Spencerová v souvislosti s děním na východní Ukrajině.

Ovládnutí menších měst a sabotování referenda

Podle ní pokračující kyjevská „protiteroristická“ operace na jihovýchodě Ukrajiny se v neděli soustředila na ovládnutí alespoň menších měst a sabotování regionálního referenda o budoucím statutu oblasti. „Tato strategie byla nejviditelnější v Krasnoarmijsku, městečku v Donbasu s asi 60 tisíci obyvateli, kde Národní garda obsadila čtyři školy, jež sloužily jako volební místa, a zahájila palbu do voličů na radnici, přičemž nejméně jednoho z nich zabila,“ uvádí analytička.

„Ve Slavjansku vojáci zabavili na 100 tisíc hlasovacích lístků (prý už s vyplněným ANO) ještě před referendem, v Mariupoli pak vojáci zabavili dodávku s asi 10 tisíci vyplněnými hlasovacími lístky po referendu. Při střetech ve městě rebelové podle vyjádření radikálního kyjevského poslance Oleha Ljaška, který byl bojům osobně přítomen, zabili velitele tamní dopravní policie, který se ale posléze objevil živ, ale těžce zraněný, načež podle proruských ukrajinských zdrojů rebelové zajali i samotného Ljaška. To vše následovalo po pátečních bojích, v jejichž rámci armáda vjela do města s tanky a obrněnými transportéry a v následných bojích zahynulo na dvacet lidí včetně civilistů. USA vinu za masakr přiřkly Rusku. Napětí před referendem pak ještě zintenzivnil guvernér Chersonu, oblasti ležící u hranic s Krymem, který 9. května, kdy si Rusové připomínají konec ‚velké vlastenecké války‘, označil Hitlera za ‚osvoboditele‘,“ shrnuje události Spencerová.