Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
Gesto připomínající hajlování na jeho koláži znázornili hned čtyři politici z vyobrazené šestice – mimo jiné také německý exkancléř Olaf Scholz či jeho předchůdkyně Angela Merkelová. Exmanželka bývalého spolkového prezidenta Christiana Wulffa však směrem k ukrajinskému diplomatovi na koláži pozvedává levou ruku, čímž se její gesto oproti nacistickému pozdravu liší. I přes tuto skutečnost však soud míní, že šlo o vyobrazování hitlerovského pozdravu.
Natažené ruce politiků směrem k bývalému ukrajinskému velvyslanci Andriji Melnykovi, jenž proslul svou tvrdou kritikou sousední hostitelské země za podle něj nedostatečnou pomoc Kyjevu, na koláži dle webu týdeníku Die Zeit podle nepravomocného rozsudku Městského soudu v Mnichově „prokazatelně“ vyobrazují zakázané gesto, které v Německu spadá mezi symboly protiústavních a teroristických organizací.
Foto: Koláž sdílená Bystroněm s popiskem: „Měj se, Melnyku! Němečtí politici mávají na rozloučenou!“
Podle obhájce Bystroně trest za fotomontáž, kterou europoslanec na sociální sítě umístil v roce 2022, kdy Melnyka stáhl Kyjev, má mít „politické pozadí“. Na líčení obhájce poukázal, že se zdviženou pravicí bylo v minulosti zaznamenáno již více politicky aktivních osob.
Bystroň již předem líčení označil za „diskreditaci“, která se s ním táhla během kampaně při eurovolbách, a oznámil, že se hodlá proti rozsudku odvolat.
Extremistické výroky přitom otevřeně zaznívaly v minulosti právě od Melnyka, k němuž „pozdravy“ zdviženou pravicí na Bystroňově koláži mířily. Konec ukrajinského diplomata v Berlíně totiž nastal krátce poté, co zlehčoval masakry za druhé světové války ze strany Stepana Bandery.
Diplomat, jehož Kyjev z Berlína v červenci 2022 „odklidil“ na několik měsíců na pozici náměstka ministra zahraničí a následně do Brazílie, jenž je od letoška stálým zástupcem Ukrajiny při OSN, po sedmi letech v Německu skončil poté, co otevřeně bagatelizoval zločiny Stepana Bandery, vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války slovy, že „nebyl masovým vrahem židů a Poláků“.
V rozhovoru pro server Jung und Naiv též označoval antisemitismus banderovců za ruský narativ a odmítal, že by pro masakry ze strany banderovců existovaly důkazy.
Proti slovům, zlehčujícím masakry ze strany banderovců, při nichž byli zavražděny desítky tisíc lidí, mezi nimiž byli kromě Poláků, Ukrajinců a židů také volyňští Češi, se následně ostře ohradili zástupci Varšavy a Jeruzaléma.
„Výroky ukrajinského velvyslance jsou zkreslováním historických skutečností, zlehčováním holokaustu a urážkou těch, které Bandera a jeho lidé zavraždili,“ kritizovala tehdy izraelská ambasáda v Berlíně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas