Připomeňme, že v rámci akce s krycím názvem norského fašisty a zrádce Vidkuna Quislinga, detektivové už bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (dnes Národní centrály proti organizovanému zločinu) zatkli na podzim roku 2015 šest lidí, obvinili čtyři z nich. Olomouckého podnikatele, obchodního partnera a přítele politika Langera Ivana Kyselého, hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila a dva policisty: náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece a jeho podřízeného Radka Petrůje. Posledním zatčeným pak byl šéf olomoucké expozitury Generální inspekce bezpečnostních sboru Tomáš Uličný, ten ale stejně jako Ivan Langer nakonec obviněn nebyl.
Vyšetřování, které vede podplukovník Jiří Fycýk z teplické expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu, delší dobu vázlo. Nic se nedělo. Až loni na podzim začal Fycýk aktivněji vyslýchat svědky. Podle informací ParlamentníchListů.cz byli vyslechnuti dva podnikatelé, několik olomouckých policistů a civilních zaměstnanců policie. Kauza je od počátku policií veřejnosti prezentována jako odhalení mocensko-klientelistické sítě.
„Vyšetřovatel plánuje výslechy všech obviněných a chystá se i výslech Ivana Langera,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz zdroj seznámený s vývojem případu. Podle něj by se někteří z obviněných rádi podívali do spisu, z čeho konkrétně je policie viní, a jaké má důkazy. Jenže narazili. „Dostali odpověď, že spis není kompletní, ale že do něj můžou v Teplicích nahlédnout,“ pokračuje zdroj. To by ovšem znamenalo dlouhou mravenčí práci hledání v desítkách šanonů. A nejspíš také zbytečnou, když spis není kompletní.
Nahlížet se musí
Právo nahlížet do spisu je v trestním řízení poměrně významným právem. Toto právo je důležité především pro obviněného, protože je součástí jeho práva na obhajobu, které vyplývá ze samotné Listiny základních práv a svobod, jež ve svém článku 40, třetího odstavce mimo jiné stanoví, že obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby, aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce.
Výše uvedené osoby mohou do spisu nejen nahlížet, ale také si z nich činit výpisky a poznámky. Je zcela na úvaze těchto osob, co si ze spisu vypíší a jaké si napíší poznámky. Zákon jim neukládá povinnost tyto výpisky komukoliv předkládat k nahlédnutí. Oprávněné osoby si též mohou na své náklady pořizovat kopie spisů a jejich částí, a to za součinnosti příslušného orgánu. Osoby oprávněné k nahlížení do spisu si však nemohou spis k opatření kopií zapůjčit. Do spisu se nahlíží jen v místnostech k tomu určených příslušným orgánem činným v trestním řízení a pod dozorem pověřeného pracovníka.
V přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisu a spolu s tím ostatní práva ze závažných důvodů odepřít. Závažné důvody, které vedou k odepření možnosti nahlédnou do spisu, většinou spočívají v obavě, že by uplatněním tohoto práva došlo k ohrožení nebo dokonce ke zmaření výsledků přípravného řízení. To je ale v případě kauzy Vidkun nesmysl, protože všechny údajné skutky byly policií zadokumentovány a nehrozí, že by byla práce policie zmařena.
Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat.
Případ Vidkun detektivové ÚOOZ pojmenovali jako podezřelé vazby mezi podnikateli, policisty a politiky. Má jít údajně hlavně o ovlivňování některých trestních kauz a úniky informací z trestních spisů, které negativně ovlivňovaly jejich úspěšné vyšetření. Kriminalista Radek Petrůj a jeho šéf - tehdejší olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec byli obviněni ze zneužití pravomoci úřední osoby. Podnikatel Ivan Kyselý se zodpovídá z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby a hejtman Jiří Rozbořil z podplácení.
Kadlec byl následně propuštěn ze služebního poměru, Petrůj byl po svém propuštění z vazby postaven mimo službu. Hejtman svou pozici na kraji i přes tlaky špiček ČSSD ustál, přišel ale o možnost obhajovat svou kandidaturu v krajských volbách. Podle posledních informací z provedených výslechů se ale původní vyšetřovací verze nenaplňuje. Taktika vyšetřovatele napovídá, že by mohlo jít o výslechy závěrečné, před podáním návrhu na obžalobu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
