Páleník trvá na tom, že postupoval v souladu se zákonem. Prvotní impuls byl podle něj takový, že Vojenské zpravodajství dostalo informaci o jakémsi riziku, o nebezpečí obecně pro premiéra Petra Nečase i jeho rodinu. Nešlo prý o pokyn vrchní ředitelky kabinetu Jany Nagyové. Ačkoli s ní o tom mluvil, neoznačil by ji ani za prostředníka.
"Těch podnětů k tomu bylo více a z více stran a já o tom budu mluvit, až na to přijde doba, a opět opakuji, postupovali jsme zcela v souladu se zákonem. Pokud tady takový podnět je a my to riziko nedokážeme vyloučit ani potvrdit, tak prostě musíme udělat něco, abychom ho vyloučili anebo potvrdili, a to je jediné, co Vojenské zpravodajství koná," tvrdí Páleník.
Existovala prý už téměř konkrétní podezření. Důležité prý je si uvědomit, že to bylo v době vyjednávání různých zásadních věcí, například vyjednávání kontaktů na gripeny. Nikdo si podle Páleníka nemůže dovolit podcenit takové riziko.
"V žádném případě ale nešlo o sledování paní Radky Nečasové a už vůbec ne na pokyn paní ředitelky kabinetu. To je prostě nesmysl a absolutně to odmítám," říká bývalý vysoký armádní úředník. "Mediální zkratkou je to kontrasledovačka, jinak se to jmenuje ochrana proti sledování," dodává. Podezření se prý nakonec nejspíš nepotvrdilo a můžeme být podle Páleníka rádi, že to tak je.
Souhlas vlády nebo ministra obrany nebyl potřeba
V devadesáti procentech případů dává podnět ke sledování samo Vojenské zpravodajství, protože svou vlastní činností zjistí, že je to potřeba. Samotný souhlas by měl dávat ministr obrany, v tomto případě to prý nebylo nutné. "Jsem přesvědčen, že v tomto případě rozhodně o žádné sledování nešlo, a to z mnoha důvodů, které jsou jasné. Například i technicky to nebylo žádné sledování," říká Páleník.
Ačkoli jeho nástupce generál Milan Kovanda tvrdí, že sledování bral jako úkol z vyšších míst, Páleník to cítí jinak. O samotné akci, která - jak tvrdí - nebyla sledováním, podle všech předpisů rozhoduje ředitel Vojenského zpravodajství. V této věci tedy Páleník osobně.
"Já tedy nemusím čekat na žádný rozkaz od nikoho. A pokud je podnět, který může být od kohokoli, že se něco děje kolem pana premiéra, tak by prostě bylo chybou, kdyby ta zpravodajská služba nekonala," říká její bývalý šéf. "A teď teoretizuji: I kdyby to bylo, v uvozovkách, jen od paní Nagyové, nikdo si nemůže vzít na triko, že to je pouze nějaký podnět, který odložím k ledu a nepracuji s ním," dodává.
Páleník je přesvědčen, že k pochybení nedošlo ani v tom, že výsledky sledování v podobě materiálů včetně fotografií i videí předávalo zpravodajství přímo Janě Nagyové, která by na takovou věc měla mít prověrku. "Já nevím, jestli měla paní ředitelka prověrku. Nevím ani, jestli se to tak, jak popisujete, stalo. Nechal bych to, až se to vysvětlí v tom řízení. Ale myslím si, že tam k žádnému pochybení v zásadní podobě nedošlo," uzavírá odpověď na dotaz Práva Ondrej Páleník.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr