„To, že v parlamentních lavicích zasedá řada bývalých členů KSČ, mu asi ušlo,“ komentuje Bobošíková Rakušanovo nadšené letošní prožívání výročí sametové revoluce díky vypadnutí komunistů ze sněmovních lavic a upozorňuje: „Předseda hnutí STAN, který jásá nad 17. listopadem bez komunistů, navrhuje do vlády senátora Mikuláše Beka, kariérního kandidáta KSČ, kterému plnokrevné členství v komunistické straně překazil před 32 lety právě 17. listopad.“
Je v pořádku, když politik zbohatne na dotovaných solárních elektrárnách či jiných dotovaných obnovitelných zdrojích energie?Anketa
Vít Rakušan navrhuje senátora Beka, muzikologa a bývalého rektora Masarykovy univerzity v Brně, do obnovené funkce ministra pro evropské záležitosti. Mikuláš Bek sám uvádí, že je bezpartijní, a do Senátu byl zvolen za koalici Zelení-ODS-STAN a TOP 09. V Senátu je předsedou výboru pro záležitosti Evropské unie.
„A pozor, ačkoliv ještě v roce 1989 směřoval z kariérních důvodu do KSČ, v současné době směřuje úplně jinam – samozřejmě na Západ,“ upozorňuje a přikládá Bekova slova z jeho předvolebního klipu: „Pokud vám záleží na západním a demokratickém směřování země, přijďte mě prosím podpořit v podzimních senátních volbách.“ „Jako kandidát do Senátu se chlubil tím, že získal podporu čtyř politických stran ODS, TOP 09, STAN a Zelených. Usiloval ovšem také o podporu Pirátů, ale nedočkal se jí,“ podotýká Bobošíková.
„A víte, co se o Mikuláši Bekovi píše na slavném pirátském fóru? Pokud prý existují třecí plochy v programech stran a Bekových postojích, je ochoten se k nim nevyjadřovat a netlačit vlastní agendu,“ pokračuje s tím, že je otázka, nakolik promítne kandidát na ministra pro evropské záležitosti svůj oportunismus do vládního angažmá.
Zmiňuje navíc, v čem se Bekovy představy o unijní politice výrazně liší od podepsané koaliční smlouvy. „V tak zásadní otázce, jakou je Visegrádská čtyřka. Koaliční smlouva považuje naše vztahy se Slovenskem, Polskem a Maďarskem za stejně důležité jako ukotvení v EU a v NATO. Ale pretendent na ministra pro evropské záležitosti Mikuláš Bek to vidí zcela jinak,“ upozorňuje Bobošíková.
Cituje například Bekova slova: „Visegrád se přeceňuje a sázet na něj nebudu. Užitečnější debaty jsme vedli s Rakušany nebo Němci,“ míní Bek.
Poté se zaměřila na již zmíněnou radost předsedy hnutí STAN, že komunisté zmizeli z Parlamentu, ačkoliv nám nabízí Beka jako jeho kandidáta KSČ přímo do vlády.
Sám senátor Bek přiznává, že se kandidátem KSČ stal po absolvování brněnské univerzity, a to kvůli tomu, aby mohl získat další akademickou hodnost v oblasti hudební vědy, tentokrát na Karlově univerzitě v Praze.
Bobošíková proto připomíná, kdo se v roce 1988 mohl stát kandidátem KSČ: „Musel to být člověk, který souhlasil s politikou KSČ a za kterého ručili tři komunisté, kteří byli ve straně minimálně tři roky. Na to, aby se stal oficiálním kandidátem komunistické strany, musel Bek souhlasit s tím, že ‚vůdčí úloha KSČ‘ je zakotvena v ústavě a KSČ se řídí ‚revolučním‘ učením marxismu-leninismu a že ‚buduje rozvinutou socialistickou společnost s postupem ke komunismu‘ a že dbá na ‚výchovu lidu v duchu komunistických idejí‘.“
Dále musel budoucí ministr pro Evropu souhlasit s tím, že se „KSČ očišťuje od lidí, kteří neplní politickou linii, hlásají oportunistické názory, hlásají antikomunismus a kompromitují svým jednáním čestný název komunisty“. Jako kandidát KSČ dále musel dodržovat zásady komunistické morálky a být oddaným komunistou. A také jít příkladem v osobním životě, zejména poměrem k rodině. Musel také prokázat kladný vztah k Sovětskému svazu.
„Současný nestraník, třikrát ženatý Bek, nebyl jen předrevolučním strážcem marxisticko-leninského vědeckého světonázoru, ale také porevolučním strážcem politické neutrality vysokého školství,“ pokračuje Bobošíková s tím, že právě proto Bek nepustil prezidenta Miloše Zemana přednášet na Masarykovu univerzitu. „Jeho politická neutralita byla tak velká, že na protest proti politice vlády, obou parlamentních komor i prezidenta vyvěsil na rektorát Masarykovy univerzity tibetskou vlajku,“ dodává Bobošíková.
Sám Bek přitom potvrdil, že rektor musí „abstinovat od přímého politického angažmá“. „Což mu ovšem nebránilo kandidovat z pozice rektora do Senátu s podporou čtyř politických stran a po zvolení si funkce rektora i senátora zároveň ponechat,“ poukazuje Bobošíková, že Bekova vyjádření nekorespondují s jeho činy.
Mikuláš Bek tvrdí, že funkce ministra pro EU, o kterou má zájem, není zbytečná. Argumentuje tím, že už jednou pro budoucího premiéra Petra Fialu v roli spojky pro EU pracoval. A sice jako prorektor Masarykovy univerzity pro vnější vztahy, které mělo na starost vyjednávání evropských fondů. „S profesorem politologie Fialou seděl docent muzikologie Bek vedle sebe téměř devět let v kanceláři a osobně i pracovně se prý velmi dobře znají,“ podotýká Bobošíková.
„Tak uvidíme, jak bude vypadat naše zahraniční politika, pokud o ní bude rozhodovat pirát Lipavský jako možný ministr zahraničí a dva akademičtí kolegové z Brna, jeden z ODS a druhý dříve kandidát KSČ a později kandidát ODS, TOP 09, Zelených a STAN, kterého ovšem Piráti ve vstupu do politiky podporovat nechtěli,“ uzavírá Bobošíková.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
