ParlamentníListy.cz
» Aréna » Monitor » Daniel Herman: Uprchlíci prolomí naše brány a vezmou si, co chtějí. Raději sem některé vezměme, stejně je potřebujeme
Daniel Herman: Uprchlíci prolomí naše brány a vezmou si, co chtějí. Raději sem některé vezměme, stejně je potřebujeme
19.12.2016 7:38
Mimo jiné o porozumění mezi Čechy a Němci, o migrační krizi či o Evropské unii pohovořil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v nejnovějším vydání časopisu Týden.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Ministr kultury Daniel Herman
reklama
Úvodem rozhovoru Herman rozebral právě otázku česko-německého porozumění. V minulých dnech totiž dostal Uměleckou cenu česko-německého porozumění. „Jsem přesvědčen, že porozumění je. Ale že je dobře na tom poli pracovat, protože stále přetrvává řada předsudků,“ uvedl Herman s tím, že v době komunismu se u nás do lidí hustila nenávistná propaganda
Následně Herman zmínil také šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta, který je dle jeho názoru přesvědčený dialogický přítel Čechů. „Je to přesvědčený Evropan a u nás byl naprosto neprávem démonizován některými – zejména opět komunistickými – kruhy. Takže musím vystoupit na jeho obranu. On je atakován i různými skupinami v sudetoněmeckém prostředí jako příliš vstřícný a dialogický. Mluví vždycky stejně, ať už tady nebo v Německu. A nikde mu za to – obrazně řečeno – netleskají. Cením si na něm, že stojí za svým a v tom duchu pracuje,“ poznamenal Herman.
Hájit národní zájmy je sice důležité, ale podle Hermana jde o to, aby nebyly krátkozraké, šovinistické, namířené proti někomu. „Jsem zastáncem jednoty v mnohosti. To je ta rozkvetlá bohatá zahrada, smíšený les, ne monokultura. Ale jestliže chceme povyšovat nějaký zájem nad ostatní a proti nim, je to špatně. Evropa je složena z mnoha kultur a etnik, ale přes mnohé války dokázala nějaké hodnoty sdílet. Přičemž je dobré držet národní specifika: kulturní rozmanitost, tradice, folklor, hudbu, výtvarné umění, architekturu. To je mimořádné, obohacující. Ale ne, aby to bylo namířeno proti někomu,“ zmínil Herman.
Evropská unie podle Hermana také trochu neví, jakým směrem směřovat. „Poté, co evropskou sounáležitost zničil Napoleon Bonaparte, tady ten projekt úplně nebyl. Bylo tu Bismarckovo Německo, první světová válka, druhá světová válka, která dokonala dílo zkázy. A v té době se opět objevili politici, s hrdostí říkám, že křesťanskodemokratičtí, kteří se vrátili k původní sounáležitosti. Dospělo to až k Evropské unii,“ podotkl Herman. Díky tomuto projektu tady podle něj nebyla sedmdesát let válka a za svými hranicemi nemáme žádného nepřítele.
„My jsme teď těmi privilegovanými držiteli pasu římské říše. Ale za těmi branami je velké množství lidí, kteří chtějí dovnitř. Je to otázka našeho rozhodnutí. Nějakou dobu asi ještě můžeme zvyšovat hradby a kvalitu našich zbraní. Ale naše civilizace je za zenitem, ani jedna evropská země není nad hranicí přežitelnosti. Budeme-li pokračovat tímto způsobem, ti za branami je dříve nebo později prolomí. A vůbec se s námi nebudou bavit, jestli chceme nějakou symbiózu. Brutálně řečeno: vezmou si, co budou chtít,“ podotkl Herman.
Aby se tomu zabránilo, je dle jeho názoru podstatné pozvat za hradby ty, kteří jsou kompatibilní s našimi hodnotami. „A kteří na ty brány pořád ještě klepou, neprolamují je, a říkají: ‚Haló, my máme zájem.‘ Jestliže my nastavíme pravidla, protože jsme tady doma, máme šanci se spolupodílet na budoucnosti Evropy. Pro celou Evropu je prioritou, aby zůstala Evropou. Jestli budeme schopni své priority stanovit – a diskuse o evropské ústavě o tom moc nesvědčí –, anebo budeme dělat pštrosí politiku a čekat, až ty brány někdo prolomí. To je špatná politika,“ řekl.
Závěrem se pak vyjádřil ke kauze jeho strýce Jiřího Bradyho. „Dělal jsem to bez ohledu na to, jestli mi to uškodí, nebo pomůže, ale proto, že mi to přijde správné. Podle mohutné vlny podpory od lidí bych spíše řekl, že mi kauza Brady pomohla. Viděno optikou reálné politiky – u některých osobností v čele s panem prezidentem mi spíše uškodila. Ale to je mi opravdu jedno,“ řekl Herman k celé situaci, kdy se nejprve setkal s tibetským dalajlámou a následně uvedl, že právě proto nedostal jeho strýc vyznamenání. „Užívám si, že žiji ve svobodné zemi a že mám možnost se do jisté míry spolupodílet na jejím směřování. Je to fajn. I když dost věcí je v kategorii vopruz…, ale to je tak vždycky,“ uzavřel.
K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
