Daniel Solis: Svět se mění, obyčejné lidi nic moc dobrého nečeká

01.11.2019 18:45 | Zprávy

autor: Barbora Richterová

Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn na Slobodném vysielači si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval analytika, lingvistu, cestovatele, publicistu, politologa a sociologa Daniela Solise.

Daniel Solis: Svět se mění, obyčejné lidi nic moc dobrého nečeká

Foto: Hans Štembera
Popisek: Daniel Solis

Daniel Solis se narodil v květnu 1968, v rozpuku pražského jara. Brzy ale přišlo vystřízlivění a ochlazení. „Vychodil jsem osm tříd základní školy v Jindřišské ulici v Praze a pak jsem se s matkou přesunul do exilu do Rakouska, kde jsem dochodil základní školu,“ říká Daniel, který v Rakousku pokračoval i na střední. Jeho maminka byla komunisty odsouzena v nepřítomnosti za „únos nezletilého dítěte“.

Po revoluci ale byla omilostněna. Syn jí tento „prohřešek“ nikdy nevyčítal. „Já jsem ji v tom podporoval. Byl jsem pro. Jako dítě jsem přečetl spoustu mayovek a verneovek a těšil jsem se na nějaké dobrodružství. Rakousko bylo ještě menší zemí než tehdejší Československo, a já, nabuzen četbou dobrodružných knih, jsem chtěl poznávat svět. A tak jsem začal v osmnácti letech cestovat.“

Řízením osudu skončil Dan v Belgii, kde vystudoval politologii a sociologii. Absolvoval též stáž v Evropském parlamentu. „Jako mladý, asi dvacetiletý chlapec jsem pracoval pro různé hudební produkce a zrovna ten rok jsem dělal pro Stinga, bývalého člena skupiny The Police. Doprovázel jsem ho na jeho evropském turné v roce 1988. Turné končil právě v Bruselu. On se vrátil do USA, zatímco já jsem zůstal v Belgii. Bylo mi to tam tehdy velice sympatické, taková malá pivařská země. Získal jsem rozhled a jiný pohled na věci z různých perspektiv. Relativně dlouho jsem se zdržel také v Jižní Americe. Součástí mého studia sociologie byla i antropologie a chtěl jsem poznat také život indiánů.“

V Amazonii se Daniel spřátelil mimo jiné s českým malířem Otto Plachtem, který žil u peruánského jezera Yarinacocha. Jeho tehdejší manželka, indiánka, dnes paradoxně žije v Praze.

Svým přehledem, inteligencí a vzděláním se Daniel Solis řadí mezi nejschopnější a nejchytřejší politology u nás. Má velice široký záběr jak v tématech současnosti, tak v minulosti a dokáže věci dávat do souvislostí. Velmi zajímavě popisuje, jak náš svět funguje a jaké jsou zájmy (ne)mocných. Navíc tím, že mluví plynule anglicky, německy, španělsky, nizozemsky, vlámsky i francouzsky a domluví se i dalšími jazyky, si obrovské množství zdrojů vyhledává v originální podobě a dostane se k celé řadě důležitých informací, o nichž nemá většina lidí potuchy.

To, že upozorňuje na mnohé nešvary ve fungování naší společnosti, není spoustě lidí příjemné. Přispívá k tomu i Danielova ohnivá povaha. Často se nechá unést a říká věci až příliš napřímo a nezakukleně, čímž si získává mnoho nepřátel. Jeho temperament a nedostatek smířlivosti mu často škodí, neboť tam, kde by si hravě vystačil s argumenty a vlastní erudicí, přidává emoce a hněv. Tím si často nabíhá na vidle a popuzuje proti sobě i lidi, kteří by mu jinak zcela jistě naslouchali. Což je vzhledem k jeho obrovskému potenciálu obrovská škoda.