Uhl ve svém blogu zhodnotil vystoupení ministra spravedlnosti Roberta Pelikána v rozhovoru pro DVtv.cz. Pelikán totiž nesouhlasí s dosavadním většinovým postojem české vlády, jež se brání přijímání uprchlíků a jejíž mocenské orgány je podle něj vězní v nedůstojných podmínkách. 

„Pelikánův postoj, o němž média informovala již několik dnů předtím, povzbudil jistě i ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Dienstbier je předseda vládní Rady pro lidská práva. V úterý minulého týdne řekl na tiskové konferenci vládního Výboru pro práva cizinců, jenž je poradním orgánem uvedené rady, že již nyní je ČR schopna s pomocí podnikatelů přijmout sedm až patnáct tisíc uprchlíků, tedy více, než pro ČR navrhuje Radě EU Evropská komise,“ píše Uhl, který zároveň zkonstatoval, že byl rád, že ministr Pelikán ve svých obavách o EU mluvil o výdobytcích EU.

„A že vůbec použil i český výraz ‚výdobytky‘, jemuž se uživatelé češtiny dnes jako ‚komunistickému‘ vyhýbají, a proto ani raději ‚acquis communitaire‘, jež proniklo i do angličtiny, nepřekládají. Pro právníka je ovšem toto acquis základem právního a demokratického právního státu. Také si s Pelikánem myslím, že rozpad acquis by přinesl obnovení klientelismu, diskriminaci a také návrat nezákonnosti a zvůle,“ konstatuje Uhl.

„Jádro pudla je v tom, že vstřícný, lidský a českému, evropskému a mezinárodnímu právu odpovídající postup při přijímání uprchlíků a při zacházení s nimi a také – a to je důležité – při vytváření dalších ubytovacích kapacit pro ně, je lidskou i politickou (a smluvní) povinností. Neplatí tedy, že ‚my‘ (tedy česká vláda a ještě i Ficova) máme asi pravdu, ale budeme se raději mýlit s většinou EU než mít pravdu s obránci suverenity jednotlivých států,“ dodává.