Debatu otevřela otázka obranných výdajů. V návaznosti na červnový summit NATO v Haagu, kde se členské státy shodly na navýšení obranného rozpočtu na pět procent HDP, se oba europoslanci vyjádřili k tomu, zda jde spíše o symbolický krok, nebo o reálné opatření.
Tomáš Zdechovský považuje rozhodnutí za významný signál i konkrétní reakci na ruskou hrozbu. „Je to rozhodně symbol i reálný krok, který reaguje na ruskou agresi. Myslím, že je potřeba v tuto chvíli reagovat na to, co se děje na východ od nás, vlastně v sousedící zemi na Ukrajině. Je potřeba udělat maximum pro to, aby se právě EU zabezpečila proti případné ruské agresi. Takže je to rozhodně symbol, ale je to i reakce na to, co se v Rusku děje,“ uvedl v pořadu 360°.
Naopak Ivan David zpochybnil nejen reálnost navýšení na pět procent HDP, ale i samotný smysl takového kroku. „Nevím, co přesně by mělo být symbolem nebo realitou. Oněch schválených pět procent. Domnívám se, že celá řada států prostě toho nedosáhne. Je to celkem pochopitelné, protože to jsou obrovské prostředky navíc, které bude nutno někde sebrat, a vzhledem k tomu, že se jedná až o 400 miliard, tak je to prostě více než prostředky, které ve státním rozpočtu zbývají po odečtení mandatorních výdajů. To znamená, že by musela být dramaticky seškrtána celá řada položek nebo by muselo dojít k dalšímu masivnímu zadlužení,“ řekl David.
A rovněž zpochybnil samotnou premisu, že Rusko představuje bezpečnostní hrozbu pro Evropu: „Já tedy nevím, když se hovoří o ohrožení Ruskem, tak Rusko má obrovské množství zdrojů, obrovské území. Zajímalo by mě, kdyby mě pan Zdechovský vysvětlil, proč by Rusko se snažilo poškozovat samo sebe tím, že by útočilo na západní Evropu, která je v podstatě více vyzbrojena než Rusko samo. Jaký by to pro Rusko mělo smysl? Jaký by to pro něj mělo výhody? Proč by to Rusové dělali? Co by z toho měli?“
Podle něj k tomu chybějí důkazy i přesvědčivé argumenty, že by Moskva plánovala agresi tímto směrem. „Je to propaganda, důkazy nejsou a žádné solidní argumenty jsem neslyšel. Rusko má dost zdrojů a nemá důvod nás napadat. Že by opět nějaká země ze západní Evropy útočila na Rusko? Nebylo by to poprvé. To má svoji logiku,“ prohlásil David.
Ve veřejné debatě se stále častěji objevují varovné hlasy, zejména ze strany vládních politiků, že pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo, mohlo by v agresi pokračovat dál.
Když Ivan David mluvil o tom, že na východě Ukrajiny docházelo k systematickému vraždění ruskojazyčného obyvatelstva, viditelně rozhořčený lidovecký europoslanec se do kolegy z SPD ostře opřel. „Za prvé, myslím, že už jste šest let v Bruselu, abyste pochopil, že Evropská unie nikoho napadat nechce. Evropská unie je mírový projekt a za druhé, pane kolego, to, co říkáte, jsou blbosti,“ reagoval důrazně Zdechovský.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA
Zdechovský navíc zdůraznil, že na rozdíl od Ivana Davida má s Ukrajinou přímou zkušenost. Podle svých slov ji navštívil opakovaně a situaci v terénu dobře zná. „Ty vaše pohádky o tom, že Ukrajinci vraždili ruskojazyčné Ukrajince. To jsou úplné nesmysly. Zapomeňte na tuhle ruskou propagandu,“ řekl rázně Zdechovský.
Zároveň zpochybnil i to, jak Davidovy výroky vnímá jeho vlastní voličská základna. „Nevím, jestli tomu, co říkáte, vůbec tleskají příznivci SPD. Podle mě to jsou takové blbosti, že se tomu musejí smát. Jakožto vždycky jsme tady slyšeli spoustu lživých tvrzení,“ reagoval s ironickým úsměvem europoslanec za KDU-ČSL.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 10 čtenářů)
Věříte, že pokud se Ukrajina neubrání, Rusko se nezastaví a zaútočí i na další evropské země?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
SilentPysk
