Dějepis na českých školách, to je prý jeden gigantický proruský fake. Toto k tomu sepsal publicista Navara, píšící o zločinech komunismu

16.01.2019 21:31

Publicista Luděk Navara okomentoval schůzky Roberta Plagy, ministra školství za hnutí ANO, se zpravodajci z Bezpečnostní informační služby. Je prý především naší vlastní chybou, že jsme se ani třicet let po revoluci nedokázali odpoutat od sovětské propagandy.

Dějepis na českých školách, to je prý jeden gigantický proruský fake. Toto  k tomu sepsal publicista Navara, píšící o zločinech komunismu
Foto: Jan Rychetský
Popisek: V gruzínském městě Gori, rodišti Josifa Stalina

Ministr školství Robert Plaga konstatoval, že by se měl změnit způsob, jakým jsou vyučovány české dějiny. Co ho k tomu vedlo? Mimo jiné zpráva BIS za rok 2017, kde zpravovdajci varují, že i 30 let po sametové revoluci se děti na školách učí sovětský výklad historie.

„Dějiny, které bychom měli znát, neznáme. Jejich místo zaplnilo vyprávění, které se jim sice vzdáleně podobá, ale ve skutečnosti jde o jednu gigantickou falešnou zprávu podobnou těm, které masivně produkují ruské dezinformační weby. Tak tohle trochu jinými slovy tvrdí česká kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba. Ta se ve své (hodně opožděné) výroční zprávě za minulý rok (2017) zaměřuje především na ruskou hrozbu, což budí logicky patřičné obavy odborné veřejnosti a překvapivě menší obavy u vládnoucí politické reprezentace,“ napsal publicista v komentáři pro server Aktuálně.cz.

Navara má za to, že za to můžeme poděkovat především sami sobě. Je především naší vlastní chybou, že jsme to nedokázali změnit. Dosud se to nepodařilo možná i proto, že se v českém člověku dlouhodobě sváří jeho slovanská duše se zdravým rozumem. Tento jistý rozpor máme v sobě zakódován po staletí. Možná i proto nám schází obava z východních diktátorů, jako mají po zkušenostech s Ruskem v krvi Poláci.

„V Česku chybí obecně sdílená intuitivní obava z východních diktátorů, kterou mají v krvi Poláci, stejně tak jako promyšlený racionální model, který od pádu zdi trpělivě buduje Německo. V takovém Sasku-Anhaltsku systém tvoří tři pilíře: 1. památníky (místa paměti: věznice, železná opona), 2. zmocněnec, který se otázkám dopadů diktatury věnuje, a 3. Zemská centrála pro politické vzdělávání,“ pokračoval publicista.

U nás se nic takového neděje. A to není ten největší problém. Neučíme se o násilí, které komunisté uplatňovali na své odpůrce, a to i v Československu, a neučíme se, jak čelit lžím, které k nám přicházejí.

Svou roli zde hraje i skutečnost, že Sovětský svaz prohrál studenou válku, ale v nástupnickém státě Sovětského svazu – v Rusku – se to tak nepodává. Krvavého diktátora Stalina si Rusové zvolili v anketě za největšího Rusa.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…