V rozhovoru zanělo, že i otec Constantina Kinského měl vroubek, tedy že byl veden jako spolupracovník StB. Hrabě uvedl, že je přesvědčen, že jeho otec, imunolog, nikomu neubížil. Nicméně dle Kinského má cenu tyto kauzy řešit i 30 let po revoluci. „Nepracujeme na své minulosti dostatečně. Nacismus, Benešovy dekrety, komunismus jsou pořád národním traumatem, nějak to stále dráždí. Má to vliv na kolektivní psýchu, jestli to můžu takhle říct, na naši určitou uzavřenost před světem,“ tvrdí hrabě. V souvislosti s tím zmínil i jinou myšlenku: „Posledních dvacet let cítím, že svět bohužel míří k silnějšímu kmenovému vidění, k vnímání národních odlišností ‚proti někomu‘. Určitě je v tom i nezpracovaná minulost.“ Dle Kinského ten, kdo dobře zná své kořeny a uvědomuje si, kdo je, nemusí mít strach otevřít se ostatním. „Proto dělám zásadní rozdíl mezi patriotismem a nacionalismem,“ říká Constantin Kinský.
Líbí se vám současné české filmy?Anketa
Kromě toho přišel dotaz i na privatizaci, v níž měl Kinský svou úlohu, když pracoval na restrukturalizaci bank. Ta se dle jeho názoru rozhodně povedla a tehdejší premiér Miloš Zeman se zachoval jako odpovědný politik. „Dnes díky tomu máme asi jeden z nejlepších a nejsolidnějších bankovních sektorů z celé Evropy, možná z celého světa, je to bijící srdce hospodářství,“ řekl pyšný organizátor privatizace. Doplnil, že tehdy byla opravdu velká krize, šlo „doslova o život“ a lidem bylo těžké vysvětlit, že mají z daní platit za chyby bankéřů.
S Milošem Zemanem se zná, dokonce pověstné foto na člunu pochází z rybníku, který vlastní. V rozhovoru se proti němu nevymezoval, prý je jeho činnost předčasné hodnotit. A problém prý nespočívá v osobě prezidenta, ale v tom, že jako přímo volený činitel má velkou politickou moc, ale malou funkční moc. „Osud českých prezidentů po sametové revoluci naznačuje, jak nešikovné to máme. Měli bychom se rozhodnout, jestli chceme silného prezidenta anebo se vrátíme zpět k jeho volbě Parlamentem,“ řekl.
O privatizaci šla řeč dál, hrabě se vyjádřil, že je ještě příliš brzy hodnotit. „My jsme, jak napsal někdejší guvernér ČNB Mojmír Hampl, národ deseti milionů nasraných lidí a trošku zapomínáme, že ta 90. léta měla i své kouzlo. Všechno bylo možné, nadějné, poněkud chaotické, s obrovským tempem. Dělaly se tudíž i chyby, třeba zmíněné banky nebyly pod slušným dozorem. Ale je úžasné, kam jsme se dopracovali,“ prohlásil.
Fotogalerie: - Evropa národů a svobody
„Hlavní problém není, že se nám daří špatně, ale že se nám daří příliš dobře. Necítíme tudíž nutnost dělat reformy, které přinesou výsledek až za dvacet let. Jenže když je neuděláme, zůstaneme bokem. Nebudeme-li investovat do tvořivosti našich dětí, budeme tu pořád dávat dohromady auta, která vymyslí nějaký Němec,“ doplnil šlechtic. A dodal, že přitom na to něco vymýšlet tu lidé mají.
I k Evropské unii se hrabě vyjadřoval. Zmínil, že se nejedná o hotovou organizaci, ale o proces. „Jako kolo: Musíme jet kupředu, jinak kolo spadne,“ přirovnal. Chtěl by větší federalizaci Evropy, ale také decentralizaci státu ve prospěch regionů. „Ale je to těžké, protože potřebujete, aby se politici na národní úrovni obětovali a část svých pravomocí předali ve prospěch EU i regionů,“ uznal. A lidé prý nesmějí mít strach, jinak utíkají do náruče silného státu. Potrvá to dle jeho názoru ještě dlouho, ovšem sjednocení Evropy napomohl Donald Trump, který dle Kinského ukázal, že na Ameriku nelze pořád spoléhat. A také to, že se Čína stala velmocí. „Jakou roli můžeme mezi USA a Čínou hrát? Jako Češi nulovou, jako Evropané máme šanci,“ tvrdí šlechtic.
Která pohádka si zaslouží zamknout do trezoru a nevysílat?Anketa
Komentoval také současnou hospodářskou situaci, která dle něho nebude tak špatná, jak makroekonomové předpokládají a už koncem roku 2021 bude vidět světlo na konci tunelu. Tedy pokud vydrží Čína, Německo, banky budou rozumné a pomohou podnikatelům. Větší starosti Kinskému dělá perspektiva, že Česko nebude schopné konkurovat vyspělým ekonomikám s velkou přidanou hodnotou.
Masivní deficit vlády je podle něj v pořádku, protože v Česku je potřeba investovat do infrastruktury a když nechtějí investovat ani firmy ani lidé, může stát nahodit motor. V tomto směru poukazuje na jinak spořivé Německo, které se teď také zadlužuje.
Jako majitel lesů si Kinský postěžoval na to, jak stát zachází s lesy, že je nechrání před kůrovcem. Chyba je podle něj v tom, že na práci ve státním lese musí být výběrové řízení, které trvá přibližně měsíc. „Zatímco kůrovec potřebuje jen čtyři dny, aby strom sežral,“ podotkl. A v tomto ohledu se vyhradil proti „evropské společnosti“, která považuje hospodaření za něco nepatřičného a nepřirozeného. I proti Evropské komisi, jež podala návrh, aby se v přísně chráněných oblastech, jež prý mají pokryvat 10 % území EU, nesmělo lesničit, rybařit ani myslivčit. „To je totální pitomost!“ prohlásil hrabě. A dotace jsou podle něj potřebné, bez nich se nejde o les starat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
