Nejprve si v úvodu připomeňme, o co vlastně mělo jít. Nejostřejší dějství bylo rozehráno na pozadí chystaného nákupu izraelských radarů pro českou armádu, které měly nahradit víc než dekádu zastaralé sovětské vybavení. Připravovanou zakázku začala na základě tajné zprávy Vojenského zpravodajství šetřit ministerská inspekce a na základě závěrů tohoto vyšetřování se věcí začala zabývat Vojenská policie. K výslechu musela jít i ministryně obrany. Ve stejné době se v médiích začaly objevovat zprávy, že armádní tajná služba na nic závažného nepřišla a všechno je pouze bublina, kterou Karla Šlechtová vytvořila. Vyšlo ale najevo, že uměle vytvořenou bublinou jsou právě zkazky, že o nic zásadního nejde.
Proč údajný plán, o kterém se redakce v uplynulých týdnech hned z několika na sobě nezávislých zdrojů dověděla, nevychází? Důvodů je víc. Jednak se ukazuje, že informace, které získaly ParlamentníListy.cz, se též dostaly k řadě politiků, kteří mají větší či menší vliv na současný vývoj v naší zemi.
Dalším důvodem je, že existují jiné, relevantnější důvody, proč je Berounovo jméno pro obsazení důležitého vládního postu nepřijatelné. Vesměs se to týká záležitostí z minulosti, na které se přesto nezapomnělo.
Hlavní slovo v budoucí vládě pochopitelně bude mít hnutí ANO a jeho šéf Andrej Babiš. Předpokládaní koaliční sociální demokraté a vládu podporující komunisté ovšem do složení kabinetu hodlají a mají zájem mluvit. A tady je „zakopaný pes“.
Začněme sestupně, od sociálních demokratů. Ti byli hlavní stranou v minulé Sobotkově vládě. A právě za jejího mandátu se Jan Beroun stal (z výchozí pozice poradce ministra Stropnického) nejprve šéfem vojenských zpravodajců a posléze byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Oběma událostem předcházely ostré spory a bouřlivé hádky na zasedání vlády.
Členové kabinetu za ČSSD totiž dlouho důrazně odmítali, aby Beroun začal armádní tajné službě šéfovat. Nakonec se přes údajnou urputnost Martina Stropnického podvolili a jmenování odklepli. Poté přišel další, neméně vyhrocený spor. To když tehdejší ministr obrany navrhl Berounovo povýšení do generálské hodnosti.
Sociálnědemokratičtí ministři to podle zjištění ParlamentníchListů.cz zprvu absolutně odmítali. Jenže zde opět Martin Stropnický nehodlal ustoupit. Povýšení bylo zásadní především pro samotného Jana Berouna. V té době byl totiž jediným šéfem české tajné služby bez hodnosti generála. Jak ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS), civilní kontrarozvědky, tak ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), civilní rozvědky, tehdy už generálské hvězdy měli a Beroun byl „pouze“ plukovník.
Nakonec i tomu dala vláda zelenou, ale způsobilo to významné rozpory a tvrdé hádky přímo na zasedání kabinetu. Ministři za ČSSD se s tím nechtěli dlouho smířit. Důvody byly minimálně dva. Za prvé měl Beroun pošramocenou pověst kvůli kauze únosu několika Čechů v Libanonu, mezi kterými byl i jeden vojenský zpravodajec a poté, co všechno v zainteresovaných kruzích vyšlo najevo, hrozilo šéfovi Vojenského zpravodajství odvolání pro vážná pochybení a ohrožení zájmů českého státu. K tomuto případu se možná v budoucnu podrobněji vrátíme.
Další kauza už měla i stranické konotace. Začátkem března 2017 do médií prosákly informace, že ochranka tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) zadržela před ministrovým domem podezřelého muže, který budovu a ministra údajně sledoval. Podle médií nejprve muž Chovancově ochrance tvrdil, že je obyčejný student a až po příjezdu uniformované policie se prokázal odznakem agenta Vojenského zpravodajství, které spadá právě pod ministerstvo obrany. To měl v té době pod palcem Martin Stropnický z hnutí ANO.
Celá kauza způsobila roztržku mezi hlavními vládními stranami, ANO i ČSSD a věc na nejvyšší úrovni řešil premiér. Vše nakonec, alespoň pro veřejnost, skončilo neurčitě mediálním sdělením, že zadrženým mužem sice byl agent armádní tajné služby, ale ve skutečnosti sledoval jinou budovu a pouhou náhodou se ocitl před bydlištěm ministra vnitra. Dodejme, že tehdy mezi ANO a ČSSD už panovala vyhrocená atmosféra.
Psali jsme:
Tolik dva hlavní důvody, proč Berounovo jméno na obsazení funkce šéfa obrany údajně odmítá ČSSD. Nyní se podívejme na KSČM, stranu, která sice nebude přímo v koalici, ale vládu by měla při hlasování o důvěře otevřeně podpořit a následně její existenci ve Sněmovně tolerovat.
Důvodů, pro které uvedeného muže komunisté odmítají, může být opět víc, ale podle zdrojů PL ze sídla KSČM je na jednom z prvních míst opět Berounova minulost a to ještě dřívější, než z dob jeho působení v čele VZ. Jan Beroun byl totiž v letech 2011-2014 jednatelem české pobočky mimořádně vlivné americké detektivní agentury Pinkerton. Organizace vznikla ve Spojených státech už v roce 1850 a úspěšně existuje dodnes.
Pinkerton je jedna z největších a nejmocnějších soukromých detektivních agentur v USA. V jisté době pro tuto společnost dokonce pracovalo údajně víc agentů než pro samotnou americkou armádu. Beroun, který zhruba tři roky řídil jejich českou pobočku, z této pozice přešel rovnou do funkce poradce ministra obrany Stropnického a ten z něj posléze udělal šéfa armádní tajné služby. Silné obavy ze strany komunistů mají důvod právě zde. Letitý odpor a ostražitost KSČM k americkým zájmům ve světě i v naší zemi netřeba dále připomínat a rozebírat.
Důvody, proč dle našich zjištění minimálně části ČSSD i KSČM silně vadí Jan Beroun na obraně, jsme popsali. Stejně tak si řada vlivných sociálních demokratů i komunistů přeje, aby ve své práci pokračovala současná šéfka resortu Karla Šlechtová. Možná je to paradoxní, ale i to podle zdrojů redakce má své důvody.
Socialisté totiž během vyjednávání o vládě s hnutím ANO o ministerstvo obrany neprojevili zájem, přestože jim ho Andrej Babiš podle médií prý měl opakovaně nabízet. Nelze sice říci, že jde o oficiální pozice ČSSD a KSČM, jisté je, že minimálně část vedení těchto stran má za to, že Šlechtová se svou manažerskou minulostí může po desetiletí zatuchlý resort obrany rozhýbat a dát do pořádku. Vyplývá to opět z několikatýdenních neformálních rozhovorů s představiteli těchto stran.
Řada sociálních demokratů i komunistů dle našich zdrojů oceňuje působení Karly Šlechtové na ministerstvu pro místní rozvoj a s tím související odblokování čerpání desítek miliard evropských dotací, které přes původní obavy nakonec Česko získalo. A pokud sami ministerstvo neobsadí, přejí si aspoň, aby fungovalo.
Jak celá záležitost dopadne, se pravděpodobně dovíme už brzy. Referendum v ČSSD o tom, zda vstoupit nebo nevstoupit s Andrejem Babišem do vlády, je u konce a v neděli odpoledne se má premiér dostavit na zámek v Lánech za prezidentem Milošem Zemanem. Nová vláda by patrně měla být jmenována v první půli posledního červnového týdne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
