A jak oba muži trávili onen pátek 17. listopadu 1989? Kocáb dle svých slov běžel se svým kolegou Michalem Horáčkem na Národní třídu, a to hned poté, co se z televize dozvěděl, co se děje. Dolejš se prý událostí neúčastnil, dozvěděl se o nich až se zpožděním z rádia Svobodná Evropa.
Kocáb s Horáčkem tehdy také mimo jiné zprostředkovali dialog mezi vládnoucím režimem a disidenty. Sametová revoluce byla dle jeho názoru především vymaněním ze sovětského vlivu. Oproti tomu místopředseda komunistů Jiří Dolejš vnímá listopad 1989 kriticky. „Deset procent populace je na hranici bídy,“ zmínil současnost a obává se extrémních ideologií. „Mrzelo by mě, kdyby přetlak ústil do xenofobních ideologií,“ dodal muž, jenž do KSČ vstoupil krátce před revolucí, v lednu 1989. Věřil totiž, že nějaký lepší socialismus je možný.
Původní text ZDE.
S tím však zásadně nesouhlasil Kocáb. „To je jako byste prohlásil, že nacistická strana se může reformovat. Je to strana, která se dopustila genocidy, vyvražďování vlastního obyvatelstva. Jak jste do toho mohl vstoupit?“ zeptal se ho. Dolejš však srovnání s nacismem odmítl. Podle jeho slov umírání lidí bylo zcizení komunistické ideologie, nikoliv její účel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
