Do Přerova dnes přijeli i lidé ze slovenského města Dobšiná, ze kterého pocházela bezmála polovina zavražděných lidí. „Já i naši obyvatelé si myslíme, že je to velká tragédie, která se stala, když už bylo po válce. Myslím si, že je dobré si nyní připomínat tyto smutné věci, aby byly mementem pro současnou generaci, aby něco podobného znovu nedopustila,“ řekla novinářům náměstkyně primátora Dobšiné Anna Klausmanová.

Masakr si lidé v Dobšiné připomínají každoročně u pomníku v místním kostele. „Většina zavražděných byli etničtí Němci, ale byli tam i Slovenky a Maďarky,“ upozornil předseda Karpatsko-německého spolku Tibor Harmata, podle kterého se po válce lživě tvrdilo, že u Přerova byli popraveni němečtí vojáci a příslušníci jednotek SS. „Proto také byl popel žen a dětí ukrytý na hřbitově v Olomouci,“ podotkl Harmata, podle něhož řada nynějších obyvatel Dobšiné má mezi oběťmi masakru příbuzné.

Společné modlitby se konaly na hřbitově a poté i na Švédských šancích, kde je od roku 2015 instalována pamětní deska. Město pak na letní divadelní scéně na Horním náměstí připravilo koncert Ireny Kanovské, která zazpívala balady.

Masakr se na návrší Švédské šance odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky.

Akci zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán 7,5 roku vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté jej prezident Klement Gottwald amnestoval, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele.

Podle přerovského historika a bývalého ředitele Muzea Komenského Františka Hýbla, který se tragédii dlouhodobě věnuje, Pazúr sloužil v Hlinkových gardách a jeho bratr u zbraní SS. Hrůzným činem v Přerově chtěl svoji minulost zastřít.