„Co se týče zákonů, tak tady máme úřední změnu pohlaví, která je vlastně podmíněná sterilizací a asi dva roky dlouhým procesem. A do té doby prostě na všech dokladech, na občance, nevím kde ještě všude, tak tam bude mít člověk to špatné písmenko a to je asi hlavně vždycky když jdu třeba k lékaři nebo na úřad, tak to bohužel i když vypadám jakkoliv žensky, mám ženské jméno, i když mám víc ženský hlas než teď, tak prostě se dost často setkávám s tím, že mě misgenderují, což je asi další slovo, které bych měla vysvětlit. Misgendering je vlastně, když té osobě řeknete, oslovíte ji jiným zájmenem, než ta osoba preferuje. Já jsem žena, preferuji ženská zájmena, takže misgendering je v mém případě, když mě někdo osloví mužsky,“ zmínila Monette.
Moderátor Standa se následně ptal na proces, jak to vypadá, když si člověk chce změnit pohlaví v občance. „Člověk musí minimálně rok v kuse brát hormony, ještě vůbec než se dostane na tu sexuologii, tam se docela čeká, pak se rok berou hormony a potom může ta osoba na pohlavní komisi, to je hroznej název! Ta zasedá dvakrát ročně,“ dodala Monette, že hodně také záleží na volbě sexuologa, protože sexuologie tady nejsou standardizované a každá si vlastně s translidmi dělá, co chce.
Hovořilo se i o roli pohlavní komise. „Tam člověk jde jen tehdy, rozhodne-li se pro úřední změnu pohlaví. Což bohužel znamená sterilizaci plus chirurgickou změnu tvých pohlavních orgánů, což ne všichni translidé chtějí. Aby měli to správné vysněné písmenko, tak se musí nechat takhle operovat, i když nechtějí,“ poznamenala Monette s tím, že jsme jednou z posledních zemí, kde se sterilizace ještě kvůli tomuto úkonu provádí.
Monette se následně vyjádřila k tomu, v kolika letech je možné vyjádřit nesouhlas s tím, jaké má člověk tělo. „Asi by se všichni shodli, že v 18 letech, když člověk může volit všechno, že je rozumná hranice, to kdybych řekla, nikdo nebude odporovat, ale problém je prostě, že jakmile tělo projde pubertou, obzvlášť tou mužskou, protože testosteron biologicky je mnohem silnější hormon a působí ty nevratné změny v těle jako je třeba mutace, fousy a podobně, tak kromě hormonů, třeba ženských hormonů, které beru já, existují i takzvané blokátory puberty, což na rozdíl od hormonů má naprostý minimum vedlejších efektů. Takže já jsem toho názoru, že jakmile je prostě pochyba o genderu, ať je to třeba ve 12, 13 letech, než tělo začne tou pubertou, tak by se měly tyto léky nasadit,“ zmínila Monette.
Podle jejích slov je komplikované i biologické pohlaví. „Není jenom muž a žena, existují ještě i intersex lidé. V podstatě dá se to představit jako přímka, na jedné straně typický biologický muž, na druhé straně typicky čistá biologická žena, mezi tím je spousta genových mutací, které se prostě dějou náhodně. Stejně jako má někdo cukrovku, tak někomu se zmutují pohlavní znaky. A někde zhruba uprostřed jsou intersex lidé, kteří bohužel tady v Česku neexistují,“ pravila osoba Chloé Monette.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
