Kterého z těchto mediálně známých kandidátů do Senátu byste volili, kdyby kandidoval ve vašem obvodě (či v něm kandiduje a vy ho budete volit)?Anketa
Zatím nejsilnější spršce kompromitujících zjištění nebo neověřených invektiv čelí pražská TOP 09. Dost zajímavých poznatků se nicméně objevilo v souvislosti s obhajobou senátorského křesla v Kladně sociálním demokratem a ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem mladším.
Týdeník Euro před časem zveřejnil informaci, že Dienstbier léta nedodržoval zákon, když nedodával na obchodní osud účetní uzávěrky firmy JDR, kterou založil a vlastnil.
Nyní Dienstbier čelí pochybám ohledně závěru svého vysokoškolského studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Potíže se svou diplomovou prací měl například někdejší ministr vnitra a později premiér Stanislav Gross. Ten čelil podezření, že je práce krátká a navíc opsaná ze zpráv České národní banky.
Dienstbier vyhotovil svou diplomovou práci na téma - Konflikt zájmů - ústavní rámec a vývoj právní úpravy po roce 1989 - v akademickém roce 1995-96. Podle univerzitní databáze ji obhájil 18, prosince 1997. Podle zdroje ParlamentníchListů.cz tedy až v mimořádném, děkanském, termínu. „Děkanský“ je zvykové označení druhého opravného termínu, který student může bez žádosti využít dle vlastní vůle automaticky, pokud na něj má právo. Problémy jsou ale podle všeho i s kvalitou práce i její délkou.
„Podle osoby s diplomovou prací Jiřího Dienstbiera obeznámené sice toto dílo splňuje náležitosti, aby mohla být připuštěna k obhajobě, nicméně má obsahovat řadu nedostatků, které mají její kvalitu srážet,“ tvrdí zdroj ParlamentníchListů.cz. Po obsahové stránce má být práce popisem „již řečeného“ a zařadit se například k diplomové práci jiného sociálního demokrata a někdejšího poslance Miroslava Svobody, který kvůli ní v politice skončil.
Práce má obsahovat pět kapitol, které mají mít pouze popisný, nikoliv analytický charakter, jak je u diplomových děl požadováno a nemají jít navíc do hloubky problematiky. Kapitoly mají být nevyvážené a samotný závěr má mít více stránek než jednotlivé kapitoly. „Práce má mít 65 stran. Ale ve skutečnosti jen 61 stran skutečného textu, což je pouhá jedna strana nad povinný limit,“ uvádí zdroj ParlamentníchListů.cz.
Pokusili jsme se proto ověřit tyto uváděné informace. Ale zjistili jsme, že se diplomová práce v knihovně Právnické fakulty Univerzity Karlovy nenachází. „Vámi hledaná diplomová práce Konflikt zájmů - ústavní rámec a vývoj právní úpravy po roce 1989 byla obhájena 18. 12. 1997 a uložena v knihovně na signatuře D13035. Bohužel v roce 2002 byla zničena povodní. Informace, že práce v knihovně Právnické fakulty Uinverzity Karlovy není, je tedy správná,“ potvrdila ředitelka univerzitní knihovny Jana Mouchová.
Psali jsme:
Je nad slunce jasné, že Jiří Dienstbier o této skutečnosti musí vědět. Proč ale coby vrcholný politik a ministr z vlastní inciativy práci knihovně nenabídl, aby doložil řádné ukončení svého vysokoškolského studia, nevysvětlil. Stejně tak jako nevyhověl žádosti ParlamentníchListů.cz si jeho dílo, díky kterému získal vysokoškolský titul, prostudovat. Dienstbier tak pochyby, které se o práci, jejímž vedoucím byl Václav Pavlíček z Katedry ústavního práva, šíří, nevyvrátil. Ale naopak posílil.
A to ParlamentníListy.cz otázky Dienstbierovi a žádost o prostudování diplomové práce poslaly minulý pátek ráno a ještě je jednou urgovaly. „Váš dotaz jsme poprvé i nyní podruhé předali tiskové mluvčí pana ministra Jarmile Balážové," zareagovala na urgenci odpovědí i samotné diplomové práce Vanesa Šandová z tiskového odboru Úřadu vlády.
Jiří Dienstbier je právník – předseda Legislativní rady vlády, tedy orgánu, který generuje právní předpisy, ovlivňující životy nás všech. Přesto, v případě své firmy porušil zákon, a informace o jeho nepřesvědčivé závěrečné práci, jejíž kvalita je nevyhovující nebo minimálně sporná, jej v této funkci i kandidatuře do horní komory Parlamentu velmi znevěrohodňují.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
