Její boj prý začal, když se z Hlasu Ameriky a BBC dozvěděla o činu Jana Palacha. Jeho tragický osud ji, tehdy osmnáctiletou, velmi zasáhl. S kamarádkou tedy s hesly „Svoboda Československu“ vyrazily demonstrovat. Byly si prý jisté, že je zatknou, dokonce si ani nekupovaly zpáteční lístek. O to překvapenější byly, když se na Majakovského náměstí v Moskvě, kde demonstrovaly, nic nestalo.

O rok později již byla na další demonstraci zadržena. Odsouzena však nebyla – úřady ji prohlásily za nepříčetnou a umístily do psychiatrické léčebny. Z obávané léčebny v Kazani, kde se prý setkala s mnoha disidenty, byla propuštěna po dvou letech. V protestech proti režimu pak pokračovala, nemohla si prý pomoci.

Později, když založila rodinu, se prý „zklidnila“. Dnes už prý není ve věku na protesty, ale když vidí, co provádí Rusko například na Ukrajině, vyrazila by prý ráda znovu.