Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
„Na nějakou takovou velkou reformu je nyní už pozdě, protože populace nezadržitelně stárne a ta zhoršující se demografie nám omezuje ty možnosti pro takový manévr. Pro připomenutí, ten druhý pilíř stál na konstrukci 3 + 2. To znamená, že z těch 28 % platu, které každý zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem platí, mohl občan vzít 3 % a vložit je do vybraného fondu a spořit si, ovšem za podmínky, že k nim z vlastní kapsy přidal ještě 2 % svého výdělku,“ vysvětlil Bezděk s tím, že zrušení systému je škoda.
„Těch 5 % ale přece jenom za těch 30 nebo 40 let spoření mohlo vygenerovat zajímavé prostředky na důchodu. Ten budoucí důchod pro generaci dnešních čtyřicátníků, kteří by v tom systému byli alespoň 25 let, mohl mít tu výhodu, že by nemusel stát jen na tom státním financování, jako je tomu nyní,“ uvedl ekonomický poradce prezidenta.
Současný penzijní systém je podle Bezděka příliš rovnostářský, protože k sobě velmi přibližuje vyplácené výše penzí. „Přitom výše mezd se v Česku liší dosti a ta distribuce mezd je mnohem variabilnější, než jsou potom ty penze. Z tohoto hlediska si ten penzijní systém představte jako lis, který rozdíly smáčkne k sobě a ve výsledku to vede k tomu, že dnes až 80 % penzí leží v oblasti mediánu, což je takový střední důchod,“ uvedl Bezděk, podle nějž se bohužel budeme rovnému důchodu stále více přibližovat. „Pro ty osoby, které vydělávají větší peníze, to bude velmi demotivační, ostatně už je to tak nyní,“ dodal Bezděk.
Aktuálně stále fungující třetí pilíř je podle Bezděka nastaven dobře a účastní se ho dostatek občanů, problém je v nedostatečné výši příspěvků. „My dneska v tom třetím pilíři nemáme až takový problém, že by se ho neúčastnilo moc lidí, je tam, tuším, až 70 % výdělečné populace. Problém je ale ten, že průměrně tam lidé přispívají 800 korun měsíčně. To je velký problém, když se ukládají 2 % průměrné mzdy, v ideálním případě by to mělo být mezi pěti až deseti procenty, aby to dávalo nějaký dlouhodobý smysl,“ radil ekonom.
Fotogalerie: - U prezidenta doma
Jelikož na velkou reformu již podle Bezděka není čas, je potřeba se postavit čelem problémům aktuálního systému. „Záleží na tom, jak se postavíme ke stárnutí populace. Pokud se tomu postavíme čelem, tak dokážeme ten projektovaný deficit důchodového systému udržet v rozumných mezích. Pokud se k tomu čelem nepostavíme, tak nám ten systém bude kolabovat,“ řekl s ohledem na růst věku odchodu do důchodu a snížení valorizace penzí.
Zvýšení věku odchodu do důchodu je podle Bezděka nezbytné. „Je nezbytné zvýšit věkovou hranici odchodu do důchodu a mělo by to být navázáno na tu stoupající průměrnou naději na dožití. Pokud naděje dožití nadále poroste, jako rostla posledních třicet let, tak se nebudeme moci zastavit na nějaké konkrétní věkové hranici, jako třeba 68 let, jak někteří navrhují,“ prohlásil s tím, že u aktuálně narozených dětí se bude hranice odchodu do důchodu pohybovat na úrovni 71 let.
„Pokud někdo nebude moci tak dlouho pracovat, existují zde invalidní důchody a další prvky sociální politiky. Pokud ten důvod bude takový, že se například jejich kvalifikace a schopnosti nebudou potkávat s poptávkou na trhu práce, tak tam přicházejí v úvahu nějaké rekvalifikace, částečné úvazky. Je potřeba zpružnění toho pracovního systému,“ dodal Bezděk, jak se bude s vyšším věkem pro odchod do důchodu pracovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
Travolta65
