Docent Robejšek: Na EU je dobrá jen jedna věc. Vše ostatní je na ní škodlivé či nepotřebné

21.05.2014 11:01

Rektor CEVRO Institutu Josef Šíma vedl rozhovor s politologem a expertem na mezinárodní vztahy, který proslul přesnými předpověďmi o konci komunismu či problémech eura, Petrem Robejškem. Hovořili spolu o naivní víře v civilizační účinky EU, centralizačních tendencích, které Evropu destabilizují, nebo českých a evropských politicích bez vize.

Docent Robejšek: Na EU je dobrá jen jedna věc. Vše ostatní je na ní škodlivé či nepotřebné
Foto: CEVRO Institut
Popisek: Petr Robejšek a Josef Šíma CEVRO

Když v roce 2004 přistoupila Česká republika k Evropské unii, měl Petr Robejšek pochopení pro radost českých občanů. Nicméně si byl prý jistý, že přijde vystřízlivění, ale chápe, že průměrný občan nemá povinnost rozumět ekonomickým a politickým procesům. „Od politiků je člověk zvyklý na ledacos, ale zarazila mě reakce odborné publicistiky. Nekritické vidění poměrů v EU by se ještě dalo pochopit nedokonalou znalostí reálií. Ale představa o tom, že tato organizace bude českou společnost ve všech ohledech 'civilizovat', byla prostě naivní," konstatuje politolog.

Jedinou nezaměnitelnou výhodu Evropské unie spatřuje Robejšek v tom smyslu, že je zónou volného obchodu. Všechno ostatní je podle něj nepotřebné, nebo přímo škodlivé. „V politickém a zahraničně-bezpečnostním rozměru byl největší přínos symbolický přesun do západní Evropy, ke které Česká republika tradičně náleží. Na poli ekonomiky je pro Českou republiku nejdůležitější možnost obsluhovat kontinentální trh," shrnul odborník na mezinárodní vztahy.

Nesprávná rozhodnutí EU destabilizují Evropu. Do budoucna je potřeba méně globalizace

Upozorňuje na to, že v posledních letech ale udělala EU závažné chyby, které mají i bezpečnostně-politické důsledky. „Zdá se mi nepopíratelné, že chybně koncipované zavedení společné měny a nesprávná rozhodnutí EU v bankovní a dluhové krizi Evropu bezpečnostně politicky destabilizují. Podle mého názoru si EU Nobelovu cenu míru nezasloužila," tvrdí politolog.

Celý rozhovor čtěte zde.

Potřebná politika budoucnosti by podle něj měla být méně globální a centrální, více regionální a komunální. Měla by se zbavit titánských vizí a slibů a vrátit část moci obyčejným lidem. „Ale uvědomuji si, že vůbec není jisté, jestli tito obyčejní lidé budou ochotni tuto moc a zodpovědnost převzít a smířit se s nižším životním standardem ve společnosti, která již negeneruje v první řadě růst (protože jeho zdroje jsou již velmi omezené), nýbrž se asi bude muset zaměřit na přerozdělování práce a sociální stabilizaci," říká Robejšek.

Že i malá země může mít v Evropě důležité slovo, politolog nepopírá. Česká republika podle něj v tomto ohledu ale zaostává. „To, že malá země může být vzorem, ukazuje příklad Švýcarska nebo Dánska. Česká republika je toho jistě potenciálně také schopná, ale momentálně nevidím nic, čím bychom mohli být vzorem pro ostatní. Pozitivní zviditelnění země vždycky souvisí s profesionální a morální kvalitou její elity. V tomto ohledu máme velké rezervy," uzavírá Petr Robejšek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: adr

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…