Deník TO přinesl jako první výňatky z policejního usnesení, které podle něj vrhají nové světlo na pozadí sbírky Drony Nemesis. Navazuje tak na první díl, kde popsal rozpor mezi mediálním obrazem projektu a tím, co vyplývá z policejních spisů. Upozorňuje přitom i na přístup některých médií, například Seznam Zpráv a novináře Lukáše Valáška, který projekt opakovaně prezentoval pozitivně, zatímco poslanec Pavel Růžička na možné nesrovnalosti dlouhodobě upozorňoval.

Podle článku dosavadní policejní prověřování nasvědčuje tomu, že se na sbírce Skupiny D mohly obohacovat spřízněné osoby. Text zároveň popisuje pokračující mediální spor – server Aktuálně.cz označil Růžičkovo tvrzení o „výživném“ pro bývalou partnerku Jana Veverky za „dechberoucí lež“. Policejní usnesení však zmiňuje, že firma FPV Space této osobě vyplácela pravidelně měsíční částky, zatímco Veverka uvádí, že šlo o běžné nájemné za nemovitost.

Otazníky kolem financování

Podstatou je otázka, proč firma financovaná téměř výhradně z darů na drony posílala desítky tisíc korun měsíčně bývalé partnerce Jana Veverky. Deník TO zmiňuje přitom i přístup části médií, která podle textu Veverkovo vysvětlení přebírají bez větších pochybností.

Dále uvádí, že firma FPV Space měla zároveň pronajatou halu a kanceláře v Praze 10 za více než 218 tisíc korun měsíčně, přesto si pronajímala další objekt právě od Veverkovy bývalé partnerky. Podle policejních zjištění i účetní závěrky vznikla FPV Space 13. prosince 2023 ve stejný den jako spolek Skupina D a sbírka Nemesis byla prakticky jejím jediným zdrojem příjmů. V roce 2024 tvořily tržby od spolku téměř 100 % fakturace firmy.

Podle článku se policie zabývá i tím, zda nešlo o způsob, jak převádět peníze ze sbírky k soukromým účelům.

Vrací se na začátek projektu, který investor Jan Veverka popsal jako reakci na situaci na Ukrajině s cílem „prostě pomoct“. Původně chtěl využít infrastrukturu iniciativy Dárek pro Putina a spolupracovat s Martinem Ondráčkem, který podle něj přišel i s názvem Nemesis. K dohodě ale nedošlo a vznikl vlastní spolek Skupina D a samostatná sbírka.

V zákulisí se příběh vykládá odlišně. Deník TO připomíná, že iniciativa Dárek pro Putina podnikatele Dalibora Dědka vznikla na jiných základech a veřejná sbírka přišla až později. Podle zdrojů se lidé kolem této iniciativy zdráhali Veverkův projekt převzít kvůli obavám z reputačního rizika a přístupu k financování a transparentnosti.

Podpora z nejvyšších míst

Po rozchodu s iniciativou Dárek pro Putina se do projektu Nemesis podle textu zapojily výrazné osobnosti českého bezpečnostního aparátu. Klíčovou roli sehrál náčelník Generálního štábu Karel Řehka, jehož autoritu doplnili tehdejší vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn a šéf Vojenské kanceláře prezidenta Radek Hasala.

Významnou podporu projektu vyjádřil i prezident Petr Pavel, který se k iniciativě veřejně přihlásil a v únoru 2024 se osobně zúčastnil jejího představení. Podle článku tak vznikla atmosféra, ve které byla jakákoliv kritika nebo otázky ohledně hospodaření vnímány jako „zrada dobré věci“. Poslanec Pavel Růžička, který začal poukazovat na možné nesrovnalosti, se tak podle textu dostal téměř do pozice veřejného nepřítele.

Licence jako slabé místo

V květnu 2024 se podle textu začaly objevovat první pochybnosti, na které narazil poslanec Pavel Růžička. Upozornil mimo jiné na video ze cvičení Armády ČR, ze kterého podle něj vyplývalo, že používané FPV drony naplňují definici vojenského materiálu.

Další zlom přinesl článek na iDNES.cz, z něhož vyplynulo, že spolek Skupina D nevyvážel drony přímo, ale prostřednictvím podnikatele Zdeňka Poula. Ten následně založil firmu FPV Space (původně KOPTERY) spolu s Davidem Špačkem, odborníkem na FPV drony.

Růžička se poté začal zajímat o fungování této spolupráce a podle článku zjistil, že ani Skupina D, ani FPV Space neměly povolení k obchodu s vojenským materiálem. Podle textu firma drony vykazovala jako zboží dvojího užití určené pro humanitární účely, což je administrativně jednodušší režim, ovšem pouze za předpokladu, že nejde o přímé bojové využití.

Soud zpochybnil „humanitární“ režim

Podle usnesení Městského soudu v Praze, který má Deník TO k dispozici, bylo deklarování dronů jako humanitární pomoci v rozporu s realitou. Drony měly být podle zjištění předávány ukrajinským složkám k bojovým operacím, a soud proto označil způsob získání vývozních licencí za problematický. Podle něj mohly být licence získány na základě nepravdivých nebo zkreslených údajů.

Na problém s licencemi narazila i ministryně obrany Jana Černochová, která chtěla symbolicky předat dron na Ukrajině, ale na hranicích zjistila, že k vývozu chybí potřebné povolení.

Jak fungoval převoz dronů

Podle pokynů, které zveřejnil Pavel Růžička, měli kurýři využívat předem domluvené přechody a předkládat připravené dokumenty, aby kontrola proběhla bez komplikací. Text naznačuje, že pokud by šlo o standardní humanitární pomoc, nebylo by nutné takto postup koordinovat.

Z policejních protokolů a zprávy KPMG podle článku vyplývá, že formálně zajišťovala celní proces firma FPV Space, zatímco samotnou dopravu organizovali lidé napojení na spolek Skupina D. Ten zároveň hradil náklady na dopravu, včetně vozidla, pohonných hmot a pojištění.

Dvojí účtování dopravy

Text upozorňuje na možné nesrovnalosti v nákladech. Firma FPV Space si ke každé faktuře účtovala paušál 12 tisíc korun za balení, dopravu a celní služby, přestože samotnou dopravu zajišťoval spolek ze svých prostředků. Jen do poloviny roku 2024 tak firma vyfakturovala za položky „doprava a clo“ více než 300 tisíc korun.

Podle článku tak vzniká otázka, za jakou konkrétní službu firma inkasovala, pokud logistiku zajišťoval spolek.

Zmiňovány jsou i informace, že některé transporty mohli zajišťovat příslušníci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. V takovém případě by podle článku náklady nesl stát. Zároveň upozorňuje, že vysílání vojáků do zahraničí podléhá přísnému schvalování, a bez odpovídajícího mandátu by šlo o závažné porušení pravidel.

Diplomatický pas a další pochybnosti

Jan Veverka podle své výpovědi zajišťoval většinu přeprav dronů osobně a disponoval diplomatickým pasem, který mu usnadňoval pohyb do válečné zóny. Poslanec Pavel Růžička se následně začal zajímat o to, jak tento dokument získal. Ministryně obrany Jana Černochová podle textu zjistila, že o žádosti ministerstvo nevědělo a že byla podána nestandardně přes velení 601. skupiny speciálních sil. Ministerstvo zahraničí ji následně schválilo v domnění, že má souhlas obrany, což se ukázalo jako nepravdivé, a pas byl Veverkovi odebrán.

Zároveň Deník TO upozorňuje na neobvyklé propojení Skupiny D a firmy FPV Space s armádními strukturami. Podle článku mělo jít o přístup, který by za běžných okolností nebyl možný, a právě kvůli těmto okolnostem se případem začaly zabývat i tajné služby.

Bezpečnostní rovina případu

Na konci roku 2024 se podle článku konalo utajené jednání sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, kde zazněly obavy z bezpečnostních dopadů. Podle přítomných mohlo zapojení armádních struktur do aktivit spojených se soukromou sbírkou představovat nejen etický problém, ale i bezpečnostní riziko.

Zaznělo také varování, že podobné aktivity mohou být interpretovány jako přímé zapojení NATO do konfliktu. Podle zpravodajců by tak Česká republika mohla být vystavena zvýšenému tlaku nebo riziku vnímání jako přímý účastník války.

Ministryně pod tlakem

Ministryně obrany Jana Černochová se dostala do složité situace kvůli narůstajícím indiciím o nestandardním propojení armády a Skupiny D. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka své kroky podle dostupných informací nekonzultoval s civilním vedením, což vyvolalo obavy, že armáda vystupuje jako samostatný aktér. Ministryně proto zadala prověrku celé věci.

Součástí podezření bylo i to, že lidé ze Skupiny D a firmy FPV Space testovali drony ve vojenském prostoru Hamry, a to i s využitím armádního materiálu. Ačkoliv to Řehka popřel, vyšetřování potvrdilo, že se civilní osoby v těchto prostorech pohybovaly bez oprávnění.

Razie a podezření z trestné činnosti

V prosinci 2025 případ vyústil v zásah Vojenské policie, která provedla razii u klíčových osob spojených s firmou FPV Space. Policie zajistila techniku, dokumenty i bankovní účty a prověřovala podezření z podvodu a nelegálního obchodování s vojenským materiálem.

Soud následně nevyhověl žádosti o odblokování účtů a uvedl, že obchodní model projektu nese znaky účelovosti. Zatímco aktéři projektu hovořili o minimálních nákladech, zabavené účetnictví naznačuje odlišný obraz fungování celé iniciativy.

Psali jsme:

Komu tekly peníze z „Vetchého“ dronů. Podezřelé, píší policisté

Drony Nemesis: „Sbírka je tunelovaná.“ Růžička viděl spis. Vzkaz Vetchému

Návštěva Ondřeje Vetchého stále obestřena tajemstvím

Cpou to do hlav dětem. Vyoral sekl Pavla kvůli Ukrajině